Řadový dům ze 70. let měl necelých 100 m² a málo světla. Po rekonstrukci působí mnohem větší, než ve skutečnosti

Na konci klidné slepé ulice v pražských Střešovicích stojí řadový dům, který na první pohled nepůsobí nijak výjimečně. Pochází ze 70. let a jeho autorem byl architekt Ivo Loos. Na svou dobu měl přitom velmi promyšlené řešení. Dům stojí v prudkém svahu a jeho jednotlivé části se terénu přizpůsobují – dispozici uprostřed dělí dvouramenné schodiště a směrem k jižní zahradě klesá o půl patra. Když se do jeho rekonstrukce pustili Tereza Tejkalová, Michal Škrna a Lucia Gažiová z ateliéru esté architekti, nebylo jejich úkolem vytvořit perfektní dům pro fotografie. Mnohem důležitější bylo dostat do domu o čisté ploše necelých 100 m² pohodlné bydlení pro čtyřčlennou rodinu. A zařídit, aby přitom nepůsobil jako sled malých místností namačkaných jedna vedle druhé.

Mohlo by se vám líbit

Z tmavé řadovky z 80. let vzdušné rodinné bydlení: Proměna vícegeneračního domu v Čimicích

Jedna změna otevřela dům od ulice až k zahradě

Největší kouzlo rekonstrukce je ale úplně jinde. Architekti snížili podlahu bývalé kuchyně. Tím se otevřel pohled napříč celou hloubkou domu a prostor najednou komunikuje s oběma stranami pozemku. Na místě někdejší kuchyně vznikla jídelna, která je zvýšeným oknem propojená s předzahrádkou. Kuchyň se posunula více do středu dispozice a přes obývací pokoj se dívá opačným směrem – velkým posuvným oknem až do jižně orientované zahrady. Obývací část dostala kompletně prosklenou fasádu a přímo navazuje na terasu. Člověk tak má i uvnitř poměrně malého řadového domu pocit, že prostor pokračuje mnohem dál. Architekti přitom zachovali původní konstrukční princip se středovou nosnou stěnou. Místo množství dalších příček vsadili na minimum dveří a co největší propojení společných částí domu. Výsledkem není jeden obrovský otevřený prostor, ale místnosti, které na sebe přirozeně navazují.

Uprostřed domu bývala tma. Stačil otvor ve střeše

U řadových domů bývá jeden problém téměř nevyhnutelný. Okna jsou vpředu a vzadu, zatímco střed dispozice zůstává odkázaný na umělé osvětlení. Tady se tmavé místo nacházelo kolem schodiště. Řešením se stal nový světlík nad jeho podestou. Denní světlo díky němu přichází do domu ještě shora a během dne mění atmosféru v místech, kam by se jinak slunce prakticky nedostalo. Je to nenápadný zásah, který ale výrazně ovlivnil fungování celého interiéru. Schodiště zároveň zůstalo přirozenou hranicí mezi společnou a soukromou částí domu. V horních úrovních jsou ložnice, na mezipodestě koupelna a hlavní ložnice s balkonem. Nejvýše směrem do ulice vznikl dětský pokoj. Ani ten není navržený jen pro současnost – v budoucnu jej lze znovu rozdělit na dva samostatné pokoje.

Šedá, bílá a jedna barva, která tu byla už před rekonstrukcí

Když je prostoru málo, příliš mnoho materiálů a barev mu většinou nepomůže. Tady proto interiér drží pohromadě velmi střídmá paleta. Obytnou část sjednocuje světle šedá stěrka, v ložnicích na ni barevně navazuje marmoleum a malé koupelny zůstaly celé bílé. Světlá je také většina nábytku vyrobeného na míru. Aby výsledek nebyl příliš chladný, objevuje se na několika místech jasanová dýha. Pak je tu ještě jedna barva, která má v domě vlastní příběh: cihlově červená. Odkazuje na původní červené vstupní dveře a v novém interiéru se vrací v drobných akcentech.

Mohlo by se vám líbit

Řadový dům u Prahy mladá rodina původně koupila jen na chvíli. Nakonec se stal domovem navždy

I fasáda se přiblížila tomu, jak měl dům původně vypadat

Rekonstrukce se nezastavila u interiéru. Proměnily se také obě fasády. Původní architektonický návrh počítal s odlehčenými, výrazně prosklenými fasádami a barevně podlakovaným sklem v dřevěných rámech. Při tehdejší realizaci však tento záměr ustoupil hnědému werzalitovému obkladu. Esté architekti se proto v rámci možností pokusili přiblížit původní myšlence. Vrátili fasádám maximum prosklení a doplnili je bílými deskami, jejichž členění na původní návrh reaguje.

Interiér roku

Porota Interiéru roku, kterou pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty a designéry. Do 11. ročníku soutěže designéři a architekti přihlašovali své nově realizované projekty v roce 2025. V tomto ročníku soutěžilo krásných 215 interiérů. Vyhlášení ocenění proběhlo 19. května 2026 v pražském Doxu. Vítěze, finalisty a další interiéry najdete na www.interierroku.cz.

Marianne Bydlení je mediálním partnerem ocenění.

Zdroj: autorský text, esté architekti, Interiér roku

Galerie: Řadový dům ze 70. let měl necelých 100 m² a málo světla. Po rekonstrukci působí mnohem větší, než ve skutečnosti

8 fotek 9 fotek