Na první pohled působí dům velmi současně. Světlé dubové podlahy, bílá kuchyň, čisté linie a minimum zbytečností. Jenže pod novou vrstvou stále zůstává dům z 60. let se svou původní atmosférou. Interiérová designérka Sharon Robertson ze studia Sift Collection při rekonstrukci zachovala starý cedrový strop i krb a kolem nich vytvořila domov pro mladou rodinu se třemi malými dětmi. Jedním z nejchytřejších řešení je přitom obyčejná stěna z dubových lamel.
Jednopodlažní dům o rozloze zhruba 223 metrů čtverečních potřeboval kompletní úpravu. Majitelé chtěli modernější a otevřenější bydlení, ale nebyli ochotni obětovat všechno, co na původním kalifornském ranči fungovalo. Navíc měli rozdílný vkus. „Přestože měli manželé odlišné estetické preference, oba se shodli, že charakter kalifornského ranče z 60. let by měl zůstat zachovaný,“ vysvětluje Sharon Robertson.
Původní dům dostal lehčí podobu, ale jeho minulost nezmizela
Majitelka domu je profesionální fotografka, takže měla podle designérky velmi dobrý cit pro přirozené světlo a klidnější kompozici. Otevřenější dispozice proto nebyla jen módním rozhodnutím. Měla dostat světlo hlouběji do domu a současně jednotlivé části propojit tak, aby dobře fungovaly během běžného rodinného dne. Robertson ale nechtěla odstranit všechno staré a začínat s čistým plátnem. „Zachování původních prvků, jako je cihlový krb v předním pokoji a cedrový strop v jídelně, která dnes slouží jako domácí pracovna, nám umožnilo vnést do interiéru různé textury a teplo,“ popisuje. Tyto prvky se pak staly vodítkem i při výběru nových materiálů.
Výsledek proto není čistým minimalismem. Staré dřevo se potkává se světlým dubem, bílé plochy doplňuje tmavší nábytek, kůže, černé kovové prvky a umění. „Kombinování minimalismu s jiným designovým stylem je potřeba pečlivě promyslet, aby výsledek nepůsobil příliš chladně nebo sterilně,“ dodává designérka.
Foto: Ellie Koleen
Hlavním požadavkem na pracovnu byl vizuální kontakt s dětmi
Asi nejzajímavější úkol přišel s domácí pracovnou. Majitelka potřebovala místo pro svou práci fotografky, zároveň ale chtěla mít přehled o malých dětech pohybujících se po domě. Místo klasické plné příčky vznikla stěna z vertikálních dubových lamel. Odděluje pracovnu od kuchyně a dalších rodinných prostorů, ale nezavírá ji. Světlo může procházet dál a mezi lamelami zůstávají průhledy.
„Největší výzvou bylo navrhnout domácí kancelář pro matku tak, aby mohla stále jedním okem sledovat své malé děti. Vyřešili jsme to lamelovou stěnou, která propouští světlo a zároveň jí umožňuje výhled do tří různých míst, kde si děti hrají,“ vysvětluje Robertson. A jednoduchý nápad se nakonec stal jednou z nejsilnějších částí celého domu. „Podle manžela i manželky je to dodnes prvek, o kterém se nejvíc mluví, když do domu přijdou noví hosté.“
Minimalismus tu musel přežít tři děti i běžný provoz
Rodinný dům nemohl fungovat jen na fotografiích. Robertson proto při návrhu řešila i množství úložného prostoru, materiály a odolnost jednotlivých povrchů. Sama říká, že bylo potřeba velmi pečlivě zvažovat dispozici i volbu materiálů, protože dům měl sloužit rušné mladé rodině. V obýváku tak najdeme vestavěné dřevěné knihovny kolem původního krbu, v jídelně dlouhou sestavu uzavřených skříněk a už ve vstupní části se objevuje nábytek, který kombinuje lavici s úložným prostorem. Interiér díky tomu může zůstat vizuálně klidný, aniž by rodiče museli každou hračku nebo běžnou domácí věc schovávat někam mimo obytnou část.
„Stále jsme potřebovali vytvořit soukromější kouty a dát pozor, abychom ve jménu minimalismu neubrali příliš mnoho z praktičnosti,“ vysvětluje designérka.
Bílé stěny mají nechat vyniknout to, co si rodina přiveze domů
Majitelé rádi cestují a z různých míst si vozí umění, textilie a další předměty. Proto nevznikl interiér založený na množství pevně daných dekorací. Funguje jako klidné pozadí, na kterém může jejich sbírka postupně růst. Velké bílé plochy tak nejsou samoúčelnou snahou o minimalistický vzhled. Vedle nich stojí výrazný dřevěný jídelní stůl, tmavé židle, obrazy a velké nádoby se zelení. Dům může měnit charakter podle toho, co do něj jeho obyvatelé postupně přinesou, aniž by kvůli každému novému kusu bylo potřeba přestavovat celý interiér. Také materiály dostaly praktickou roli. Dům se nachází ve Fresnu ve střední Kalifornii, kde je potřeba počítat s teplým klimatem a životem částečně přesunutým ven. Rodina navíc často pořádá setkání u bazénu. Odolné kamenné pracovní plochy, dubové podlahy a zakázkové vestavby proto nebyly vybrány jen podle vzhledu.
Za návrhem stojí Sharon Robertson, zakladatelka a hlavní designérka studia Sift Collection. Studio založila v roce 2015 a rezidenčním interiérům se věnuje téměř patnáct let. Ve své práci vychází také ze vzdělání ve výtvarném umění a sama svůj přístup shrnuje heslem „well edited for calm living“, tedy promyšleně uspořádané bydlení pro klidnější život.
