Vše, co jste chtěli vědět o (realizaci) bydlení v Čechách

Každý několikrát za život dojde do období, kdy si uvědomí, že potřebuje upravit stávající anebo si rovnou pořídit nové bydlení. Jenže kde na to vzít? Vždyť v obou případech se jedná o velmi nákladnou investici. Nejvíc samozřejmě pomáhá, když si na své velké plány nastřádáte postupně. Například stavební spoření si podle průzkumu z února 2022* založilo až 77 % Čechů, přičemž 37 % z nich si s jeho pomocí plánuje pořídit vlastní nemovitost a 40 % se díky němu chystá na rekonstrukci stávajícího majetku. „Financování bydlení a jeho vylepšování je dlouhodobě nejčastějším důvodem, proč si lidé zakládají stavební spoření. Klienti vyhledávají stabilní a bezpečné zhodnocování úspor, které by dlouhodobě uchovalo hodnotu peněz. S garantovanou podporou státu ve výši až 2 000 korun ročně a s širokými možnostmi využití uložené částky je spolehlivou volbou, jak si zajistit finance na nový domov a péči o něj,“ potvrzuje Vlastimil Nigrin, člen představenstva ČSOB Stavební spořitelny.

Jak stavební spoření Češi využívají?

Mladší generace obvykle využívá stavební spoření především pro získání finančního základu k nákupu domu, bytu či pozemku, zatímco starší generaci stavební spoření slouží především jako základ pro financování oprav, rekonstrukcí nebo modernizaci nemovitosti, kterou vlastní. Zajímavé přitom je, že stále zůstáváme národem kutilů. Jak ukazují data z průzkumu pro ČSOB Stavební spořitelnu*, i větší vylepšení si zvládne až 57 % domácností obstarat svépomocí. Co dalšího ukázaly průzkumy? Například že minimálně jednou za pět let  modernizujeme, alespoň v menším měřítku, vybavení svého obydlí. Doplňky do bytu nebo domu shání dvě třetiny z nás v průběhu roku, přičemž 40 % žen takové věci kupuje každý půlrok.

Úplně jiná kapitola: Když jste v nájmu

Čechů, kteří bydlí v nájmu, je podle dostupných údajů 13 %. Z toho dvě třetiny, převážně mladých. S vlastním bydlením sice počítají, ale zatím jde jen o teoretickou úroveň. Nejvíce se to týká lidí do 26 let. V hlavním městě, kde tradičně výdaje na bydlení dosahují vyšších částek, žije ve vlastním dokonce jen 43 % Pražanů. Naopak těch, kteří mají zabezpečené vlastní bydlení, najdete nejvíce v rámci Jihomoravského, Pardubického a Karlovarského kraje). „Situaci na trhu s bydlením nepříznivě ovlivňují především rostoucí ceny nemovitostí a zvyšující se úrokové sazby,“ vysvětluje Vlastimil Nigrin z ČSOB Stavební spořitelny.

Kdo platí, když je třeba něco opravit nebo zařídit v nájemním bytě?

Zároveň je jasné, že pokud bydlíte někde, kde vám to nepatří, nemůžete si jej zútulňovat dle vlastních představ. Jen 13 % nájemníků může podle svých představ upravovat pronajatý byt a pouštět se do rekonstrukcí trvalého charakteru. Alespoň menší změny a vylepšení, jako jsou malování pokojů, vrtání poliček či výměna nábytku, může provádět 46 % respondentů. A má to svoji logiku, zásadní kroky, které se v provádějí, většinou platí majitel, a tak je celkem pochopitelné, že si může klást podmínky. Ale kde je stanovené, kdo bude platit, když dojde k nečekané havárii (ve vaší přítomnosti)? „Pro lidi, kteří zatím vyčkávají s nákupem vlastní nemovitosti doporučujeme sjednat si s pronajímatelem maximální limit, který na případné úpravy vynaložíte. V případě havárie nebo rozbitého spotřebiče bude jasné, kdo má opravu financovat. Praktické je také si s pronajímatelem ujasnit podmínky pojištění. Finance, které byste vkládali do cizí nemovitosti, si raději ušetřete pro financování té vlastní,“ uzavírá Vlastimil Nigrin z ČSOB.

*realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 1050 respondentů