Dům pro Julii získal hlavní cenu v České ceně za architekturu 2025. Dětský hospic ohromil veřejnost i porotu. A právem

Dům pro Julii není velkolepou stavbou, která by si nárokovala pozornost už z dálky. Naopak vyrůstá ze svahu tiše, přirozeně a s pokorou. Zvenku působí spíše jako klidný rodinný dům s terasami a zahradou než jako zdravotnické zařízení. A právě to je jeho největší síla. Autory návrhu jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti ve spolupráci s krajinářským architektem Markem Holánem. Jejich záměrem bylo vytvořit prostor, který neodděluje život od nemoci, ale přirozeně je propojuje. Hospic nabízí odlehčovací a paliativní péči dětem s nevyléčitelným onemocněním, zároveň však poskytuje útočiště jejich rodičům a sourozencům. Nejde tedy jen o zdravotnické zařízení. Je to domov, který léčí svým prostředím, světlem, tichem i přítomností přírody.

Světlo jako terapie

Celý objekt je rozdělen do tří podlaží, která reagují na přirozený svah pozemku. Spodní část slouží provoznímu zázemí a technickým místnostem. Hlavní obytné patro je srdcem domu. Nacházejí se zde pokoje pro děti, společenské prostory i terapeutické místnosti. Z každého pokoje je přímý vstup na terasu, odkud lze vyjít do zahrady nebo jen vnímat světlo a čerstvý vzduch. Nejvyšší patro je vyhrazeno pro rodiče, kteří zde mohou zůstat s dětmi. Je zde také otevřená střešní zahrada, ze které je výhled do zeleně i na město. Klíčovou roli hraje světlo, jemné, rozptýlené, nikdy oslnivé. Architekti s ním pracují jako s terapeutickým prvkem. Prochází skrz velká okna, láme se o dřevěné lamely a mění atmosféru prostoru v závislosti na denní době. Interiéry působí teple a klidně. Nevidíte zde žádné ostré linie, žádné sterilní bílé stěny.

Dům, který dýchá s přírodou

Zahrada je stejně důležitou součástí domu jako jeho interiér. Architekti ji navrhli jako otevřené atrium s jezírkem, záhony, stromy a lavičkami. Tohle je místo, kde se člověk může zastavit, nadechnout, posedět v tichu nebo pozorovat kapky deště. Každé okno nabízí výhled do zeleně, protože i to je forma terapie. Všechny materiály byly vybírány s ohledem na přirozenost a trvanlivost. Dřevo, které dominuje fasádě i interiéru, dodává prostoru hřejivost. Beton přináší stabilitu a klid, zatímco sklo zprostředkovává světlo a propojení s okolím. Celek působí mimořádně harmonicky, jako by stavba do prostředí vždy patřila. Hospic je tak ukázkou citlivé architektury, která s respektem navazuje na krajinu, ne ji přetváří. Dům jakoby vyrůstal z terénu, obklopený zahradou, kterou lze vidět i cítit.

Fotografie z cesty poroty po nominovaných nemovitostech ČCA

Ocenění s duší

Porota České ceny za architekturu popsala vítězný projekt jako „architekturu, která léčí“. Ve svém hodnocení zdůraznila, že Dům pro Julii, je výsledkem hlubokého dialogu mezi architekty a klientem, promyšleného do posledního detailu. „Dům pro Julii je vzorovým příkladem citlivé a funkční architektury, která překračuje hranice běžného navrhování a stává se prostorem lidskosti, důstojnosti a naděje. Tato realizace může být vzorovým projektem pro podobné stavby v České republice i daleko za jejími hranicemi a právem jí náleží vítězství v České ceně za architekturu 2025,“ uvedla porota ve svém hodnocení. Budova si kromě hlavní ceny odnesla také Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila a Cenu veřejnosti. V obou případech zcela zaslouženě. Projekt totiž spojuje profesionalitu, krásu a opravdový lidský přesah.

Architektura jako projev empatie

Dům pro Julii není jen oceněná stavba, ale i příklad, že architektura může být nástrojem péče a útěchy. Uvnitř se propojuje estetika s funkčností, ale především s hlubokou lidskostí. Každý detail od volby materiálu přes tvar oken po rozmístění světla slouží jedinému cíli, aby se tady dalo dýchat, cítit bezpečí a nebýt sám. Porota letošního jubilejního 10. ročníku soutěže ocenila i celkovou úroveň české architektury. „Viděli jsme kvalitu srovnatelnou s nejlepšími evropskými projekty,“ uvedl předseda poroty Roger Riewe. Dům pro Julii však podle něj vyčníval tím, že dokázal spojit technickou dokonalost s emocionální silou.

Zdroj: ceskacenazaarchitekturu.cz