Giorgio Armani proslul jako návrhář, který změnil svět módy. Jeho cit pro estetiku se ale odrážel i v tom, kde a jak žil. Jeho domovy se staly zrcadlem jeho životního stylu, elegantního, střídmého a nesmírně působivého. Pojďte do nich, alespoň trochu, nahlédnout.
Giorgio Armani, italský módní návrhář a podnikatel, který patřil k nejvlivnějším osobnostem světové módy, dokázal svou vizi elegance přenést nejen na přehlídková mola, ale i do každodenního života. Od 70. let, kdy založil svou značku, byl symbolem vytříbeného minimalismu a jeho domovy tento přístup dokonale odrážely. Nikdy neusiloval o přepych v klasickém slova smyslu. Jeho cílem bylo prostředí, které je klidné a harmonické. On sám se narodil v Piacenze v Itálii v roce 1934 a jeho dětství proběhlo ve stínu druhé světového války. V roce 1957 začal pracovat v milánském obchodním domě, a právě tato zkušenost jej ovlivnila natolik, aby se v budoucnosti stal jedním z nejslavnějších a nejvlivnějších módních návrhářů všech dob. Zemřel 4. září ve svém milánském domě v úctyhodném věku 91 let a podle magazínu Forbes po sobě zanechal jmění ve výši 12,1 miliardy dolarů a sbírku luxusních domů po celém světě.
Armani měl vždy několik rezidencí, mezi nimiž střídal život podle nálady i pracovního vytížení. Na jedné straně stály velkoměsta, která mu poskytovala zázemí a energii, v Miláně vlastnil apartmán v paláci z 17. století, vybavený nábytkem z 30. a 40. let kombinovaným s orientálními detaily, v Paříži si pořídil stylový byt poblíž slavného Café de Flore. Na druhé straně mu byla stejně blízká venkovská či přímořská útočiště. Na ostrově Pantelleria jižně od Sicílie nechal zrekonstruovat tradiční kamenné stavby zvané dammusi, obklopené palmami a kaktusy, kde nacházel opravdový klid. Podobně v toskánském Forte dei Marmi si vytvořil jednoduché letní bydlení u moře s bílými stěnami, nenápadným nábytkem a otevřeným prostorem.
Oázy klidu ve Francii a ve švýcarských horách
Francie byla pro Armaniho druhým domovem. V Saint-Tropez vlastnil dvoupatrový dům obklopený zahradou plnou cypřišů a jasmínu, kde propojil středomořský půvab s minimalistickým rukopisem. Ještě výrazněji se jeho smysl pro klid a intimitu projevil ve švýcarském Sankt Moritz, kde v chalupě z 17. století vytvořil atmosféru horského útočiště inspirovaného japonskými ryokany. To znamená dřevo, tlumené barvy a jednoduché tvary. Armani si tímto způsobem vytvořil síť míst, která mu dovolovala uniknout z pracovního tempa a obklopit se prostředím, které odpovídalo jeho představě dokonalého života.
Foto: Scott Frances pro architecturaldigest.com
Pro šedý trup své jachty se slavná návrhář rozhodl, „aby minimalizoval kontrast s vodou“.
Nákupní tipy
reklama
Armaniho život na moři
V roce 2003 představil v časopisu Architectural Digest svou první loď Mariù, pojmenovanou po matce Marii. Čtyřicetipětimetrová jachta zakotvená ve francouzském Saint-Tropez byla vybavena kousky z jeho vlastní kolekce Armani/Casa a od zádi po příď nabízela ukázku střídmé elegance. Vynikalo teakové dřevo, tlumené barvy a jednoduché linie. Armani tehdy přiznal, že hotelům se vyhýbá kvůli příliš zdobnému prostředí, a proto chtěl mít prostor, který bude skutečně jeho, bez zbytečného luxusu a okázalosti. Mariù měla hostům zprostředkovat autentický námořnický zážitek, nikoli dojem plovoucího hotelu. „Vyhýbám se hotelům, protože je tu vždycky něco, co mě rozruší – obvykle příliš mnoho dekorací,“ řekl tehdy pro časopis Architectural Digest. „A pronajaté lodě jsou příliš bílé, příliš mnoho osvětlení, příliš mnoho mramoru, křišťálu a mahagonu. Jsou jako hotelové apartmány přepravované na moře. Příliš maximum, příliš mnoho jachty. Chtěl jsem se zbavit přebytečnosti, aby moji hosté měli námořnický, nikoli pozemní zážitek. Chci, aby si loď užili.“
