Pro Zuzanu, holku z paneláku, se vysněné bydlení zdálo léta utopií, ale nikdy se nevzdala

Byt jí nespadl do klína jen tak. Roky tvrdě pracovala, aby si ho mohla pořídit a následně z něj s pomocí architektů Lucie Fejkové a Ondřeje Potyky vybudovat svůj domov. „S Lucií a Ondřejem jsem se setkala na společném filmovém projektu a oba jsem si velmi oblíbila. Jsme nejen kolegové, ale i kamarádi. Hned od prvního návrhu jsem cítila, že skvěle uchopili genia loci tohoto bytu a navíc se přesně trefili do mého vkusu – od výběru materiálů, to když zkombinovali dřevo, sklo a kov, přes citlivé ladění barev po začlenění mého oblíbeného nábytku po prarodičích,“ vzpomíná Zuzana. Mladí architekti ale nebyli první, kdo se do rekonstrukce Zuzanina bytu pustili. Před nimi totiž oslovila jiného odborníka, ale spolupráce se bohužel vůbec nepodařila. „Bylo to pro mě tehdy období neskutečného stresu a pro Lucii s Ondřejem byly škody napáchané první přestavbou velkým oříškem. Dlouhá cesta k vysněnému výsledku ale stála za to!“

Mohlo by se vám líbit

V nově zrekonstruovaném pražském bytě se vine červená linka a nechybí místo pro večírky i útočiště pro relaxaci

Bez radikální rekonstrukce to nešlo

Rekonstrukce vyžadovala velké zásahy, mimo jiné kompletně nové elektrické rozvody a změnu dispozice. Kuchyň získala velkorysejší prostor, zvětšil se průchod mezi obývákem a ložnicí a koupelna se naopak dočkala radikálního zmenšení. Zuzana pak chtěla i hodně úložného prostoru. Ten architekti vyřešili například obrovskou skříní v ložnici, v níž vytvořili niku pro prostorné lůžko. Skříň je vyrobená na míru z nádherné dubové dýhy. „Miluju spánek a ložnice je moje nejoblíbenější místo. Musím tam mít obrovskou postel s vysokou matrací a pořádné zatemňovací závěsy na oknech. Když přijdu z nočního natáčení a svítá, pěkně je zatáhnu a spím jak zabitá,“ pochvaluje si. Jediné, co snad Zuzanu trochu mrzí, je, že kuchyň musela dispozičně zůstat na původním místě hned za vchodovými dveřmi. „Je zvláštní vstupovat rovnou do kuchyně, ale už jsem si na tuhle ‚drobnost‘ zvykla,“ říká. Zuzana je tak trochu sběratelka umění a designu – hlavně toho mladého, který se tímto snaží podporovat. Doma jí visí například ilustrace od Michala Bačáka, ale také spousta obrazů od architektky a kamarádky Lucie. Ten největší zdobí kout s jídelním stolem. Sama Zuzka ráda fotí na polaroid a tak tu nechybí ani její vlastní tvorba. Umělecký duch, smysl pro eleganci, určitá vznešenost a střídmost je to, co je z jejího domova cítit na první pohled. „Moc na Lucii a Ondřejovi oceňuji, že do toho šli. Že se jim podařilo propojit krásu s funkčností a přijít s technickými i truhlářskými vychytávkami, které z tohoto relativně malého bytu udělalyvzdušný a velmi pohodlný a příjemný prostor. Je to zkrátka moje doma. Místo, kde se cítím extrémně dobře a pokaždé, když za sebou zavřu dveře po návratu z dovolené nebo po náročném dni v práci, je mi hned lépe,“ zakončuje Zuzana.

Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno.

Mohlo by se vám líbit

Milovníci retra zbystřete: Našli jsme byt, kde se doslova zastavil čas a vy se opět ocitnete v 50. letech

Galerie: Galerie: Konečně vysněné bydlení

9 fotek 10 fotek