Tato dřevina původem z Asie kvete nepřehlédnutelnými květy připomínajícími krepový papír přes celé léto až do podzimu. Na podzim pak překvapí svými listy, které se barví do zářivě žluté, oranžové až temně červené barvy. A zahradu zdobí dál i v zimě, neboť dekorativní je též kůra těchto stromů.
Je to tedy strom, nebo keř? Ve volné přírodě a v teplých oblastech dorůstá krepová myrta neboli pukol indický (Lagerstroemia indica) jako strom běžně výšky 3 až 6 metrů. V českých podmínkách se však pěstuje spíš jako větší keř vysoký až 3 metry. Avšak i u nás může být tvarována jako stromek, pokud tomu přizpůsobíte pravidelný jarní řez. Ať už chcete pěstovat krepovou myrtu jakkoli, vyberte jí na zahradě to nejteplejší a nejslunnější místo. Bez dostatku přímého slunce vám nepokvete. Stanoviště by mělo být zároveň v závětří, aby byla chráněna před studenými zimními větry.
A proč si na zahradu vybrat právě tuto krásku, která pochází z Číny, Koreje a dalších oblastí jihovýchodní Asie? Bude její opravdovou ozdobou už kvůli dlouhému kvetení. Nejčastěji na ní můžeme obdivovat květy růžové, od jemně pastelové až po sytě cyklámenovou. Populární jsou ale i výrazné sytě červené, karmínové až tmavě vínové odrůdy, dále fialové a lila a dokonce i čistě bílé. Jednotlivé odrůdy se mohou lišit také barvou listů. Obvykle jsou svěže až temně zelené, moderní kultivary (např. řada Black Diamond) však mají listy černofialové až téměř černé, takže vytvářejí zajímavý kontrast se zářivě barevnými květy. Na podzim listy opadávají, ale ještě předtím se vybarvují do sytých tónů žluté, oranžové, zářivě červené až purpurové. Zajímavá je navíc tato dřevina i bez listů. U starších rostlin se totiž kůra odlupuje v plátech a vytváří hladký, dekorativní mramorovaný kmen s odstíny skořicové, růžovohnědé, šedé a béžové.
Foto: Shutterstock
Jemné okvětní lístky připomínají krepový papír na pohled i na dotek.
Odolné hybridy
Česká zima je pro krepovou myrtu náročná, avšak při správném výběru odrůdy a stanoviště ji dokáže zvládnout. Můžete ji mít i ve velkém květináči a na zimu ji vždy přemístit do interiéru, kde nehrozí mrazy. Pro pěstování ve volné půdě v českých podmínkách jsou nejvhodnější hybridní odrůdy vyšlechtěné křížením Lagerstroemia indica a Lagerstroemia fauriei, které zvládají mrazy přibližně do -18 °C až -21 °C. Pro volnou výsadbu v ČR volte raději středně rostoucí kultivary do 3 metrů. Pokud rostlina v tuhé zimě namrzne, z kořenů rychleji obnoví kompaktní keř než velký strom. I tak můžete myrtu tvarovat jako stromek. Vyžaduje to ale trpělivost a pravidelný každoroční řez, protože rostlina má přirozenou tendenci tvořit výhony od země.
Řez se dělá brzy na jaře, až pomine největší nebezpečí silných mrazů, ale ještě předtím, než začne myrta rašit. Při jejím zastřihávání mějte na paměti, že tato dřevina kvete na novém dřevě, takže čerstvé výhony přinášejí ty nejbohatší květy. Po jarním řezu a s nástupem teplejšího počasí potřebuje rostlina dusík pro tvorbu silných výhonů a listů. Jakmile se na koncích výhonů začnou tvořit první poupata, je lepší přejít na hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Fosfor totiž stimuluje tvorbu velikých trsů květů, zatímco draslík zvyšuje celkovou vitalitu a podporuje vyzrávání pletiv. Ten je proto vhodný i jako posilující výživa před zimou.
