Bolesti zad, špatné držení těla i valgózní kotníky: Fyzioterapeutka radí, jak poznat a řešit pohybové neduhy dětí

Životný styl dětí a především doba, kdy se dítě pohybuje, se v posledních letech výrazně změnil. Mnohé tráví většinu času ve škole, cestují autem a doma usedají k obrazovkám. Výsledkem je nejen vzrůstající obezita, ale také problémy s vadným držením těla, plochými nohami či častými bolestmi hlavy a zad. Podle odborníků se má přitom dítě pohybovat minimálně 60 minut denně a mladší děti ještě více. Když se hýbou málo, často nedokážou udržet správné držení těla. Typické jsou slabé svaly, hypermobilní klouby a horší koordinační schopnosti. To vše vede k únavě, bolestem a zvýšenému riziku úrazů.

Mohlo by se vám líbit

Veronika Arichteva svým synům zařídila dokonalé pokoje: Pro puberťáka elegantní a stylový, pro menšího prostor plný zábavných vychytávek

Vadné držení těla u dětí a jak je v přirozeném pohybu podpořit

Podle průzkumů trpí vadným držením těla až polovina školáků. Děti si stěžují na bolesti zad, hlavy či ramen a problémy přetrvávají často až do dospělosti. Přitom včasný zásah fyzioterapeuta dokáže situaci výrazně zlepšit. „Děti mají často problém udržet tělo ve správné pozici po delší dobu. Setkáváme se u nich s nedostatečným svalovým napětím a hypermobilitou kloubů. Takové děti mají ale zároveň narušené vnímání vlastního těla (propriocepci) a tím i horší koordinační schopnosti. Oboje se dítě učí tím, že se hýbe, zkoumá terén a metodou pokus-omyl se v něm učí pohybovat. Pokud má příležitostí k pohybu nedostatek, podepíše se to na jeho kardiovaskulární kondici, stavu kloubů, skolióze v dospělosti a hrozí u něj i vyšší riziko úrazů,“ vysvětluje fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová, zakladatelka edukativního instagramového profilu MAMASPORT, která se nyní zaměřuje především na fyzioterapii miminek a předškolních dětí. Zároveň radí, jak děti v pohybu podpořit.

• Choďte pěšky do školy i z ní.
• Dopřejte dětem každý den čas na hřišti či prolézačkách.
• Vybavte domácnost prvky, které vybízejí k pohybu (prolézačky, houpačky, balanční pomůcky).
• Nechte děti lézt, skákat, válet sudy. Tím se učí koordinaci a rovnováhu.
• Jděte také dětem příkladem a doma cvičte společně.

Vrcholový sport není vždy zdravý

Nadměrná jednostranná zátěž a tréninky několikrát týdně mohou být pro rostoucí tělo stejně rizikové jako nedostatek pohybu. Děti potřebují pestré aktivity a dostatek regenerace. Pokud děti dělají sport na vysoké úrovni, mají tréninky několikrát týdně a také závody, potřebují to kompenzovat kvalitní stravou a různorodými pohybovými aktivitami. „Optimální je lezení na lezecké stěně či prolézačkách, kde se zapojuje celé tělo jak aktivně, tak pasivně do visů a protažení. V praxi se často setkávám s úrazy v dětském věku z důvodu nešikovnosti, resp. nedostatku pohybu, ale i z důvodu přetížení při vrcholovém sportu. Dítě nejvíce obohacuje každodenní pohyb vč. chůze. Pohybový kroužek 2x týdně je naprosto nedostačující. Proto tvořme dětem takové prostředí, které k pohybu vybízí,“ říká Mgr. Lucie Ternová. A co když se dítě zdá nešikovné? Občasná nemotornost bývá jen důsledkem malého množství pohybu. Když je ale nápadná a přetrvává, může jít o dyspraxii, tedy poruchu koordinace, kterou je dobré konzultovat s odborníkem.

Fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová

Ploché nohy a valgózní kotníky

Lidská noha se přizpůsobuje povrchu, po kterém chodí. V dětství je proto důležité chodit naboso po různorodém terénů, aby se noha mohla správně vyvíjet. Fyzioterapeuti doporučují ortopedické puzzle, prolézačky či balanční pomůcky. Mírná valgozita je v raném věku běžná, ale při výraznějších odchylkách je nutné řešit problém včas. „V předškolním věku nejčastěji řešíme vbočené kotníky či vtáčení špiček. Jako první doporučuji vybavit domácnost ortopedickým puzzle či koberečky a dítěti pořídit prolézačku, aby posilovalo svaly a vazy kotníku,“ sdílí zkušenosti fyzioterapeutka Mgr. Lucie Ternová. Zároveň dodává, že mírná valgozita je v batolecím věku normální a je nutné posoudit kontext. „Pokud se současně s valgozitou vyskytuje např. časté či výlučné sezení v tzv. W-sedu nebo výrazné postavení kolen do X, je vhodné navštívit fyzioterapeuta ihned. Stélky do bot, které korigují vbočené paty, doporučuji mezi 2.–4. rokem, a to u valgozity vyšší než 8 stupňů a u dětí, které jsou současně hypermobilní v oblasti nohy. S nápravou by rodiče neměli otálet – patní kost je do 6. roku tvořena převážně chrupavkou a její tvar lze do té doby ovlivnit.“

Mohlo by se vám líbit

Zázrak s nízkým rozpočtem: Jak proměnili dětský pokoj bez zbytečných výdajů

Galerie: Galerie: Vybavte pokoje dětí překážkovou dráhou

8 fotek 9 fotek