Botník, pár květináčů, kolo nebo dětský kočárek. Ve společných chodbách bytových domů je potkáváme běžně a prostor před vlastními dveřmi leckdo považuje skoro za pokračování předsíně. Jenže chodba není součástí bytu a často zároveň slouží jako úniková cesta. Automaticky to ale neznamená, že před dveřmi nesmí stát vůbec nic.
Prostor těsně za dveřmi bytu svádí k využití. Zvlášť v menším panelákovém bytě přijde vhod místo, kam odložit mokré boty, dětské odrážedlo nebo kočárek. Jenže to, že daný kout používáte celé roky a sousedům nevadí, ještě neznamená, že je součástí vašeho bytu. Společné schodiště a chodby patří mezi společné části domu a prostor před vstupními dveřmi do bytu tedy zpravidla není automaticky „váš“ jen proto, že k němu máte nejblíž.
A pak je tu ještě důležitější otázka: kudy byste se z domu dostávali při požáru?
Z pohledu požární bezpečnosti není hlavním problémem to, zda botník vypadá hezky nebo zda kolem něj soused pohodlně projde s nákupní taškou. Při požáru se podmínky v domě mohou výrazně změnit a úniková cesta musí umožnit bezpečný pohyb lidí i zásah záchranářů. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, stanoví, že komunikační prostory, jako jsou chodby a schodiště, které jsou součástí únikových cest, musejí být trvale volně průchodné tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace ani záchranné práce. U chráněných únikových cest navíc výslovně požaduje, aby nebyly používány způsobem zvyšujícím požární riziko. A to už se botníku, skříňky, kočárku nebo kola může týkat velmi konkrétně. Předmět může zúžit potřebný průchod, při převržení vytvořit další překážku nebo komplikovat práci hasičů. Není tedy dobrý nápad vycházet z jednoduchého pravidla „když se kolem dá projít, může to tam stát“. Potřebná šířka únikové cesty vychází z požárně bezpečnostního řešení a technických požadavků konkrétní stavby.
Ne každý botník je automaticky zakázaný
Na internetu najdete hodně článků o tom, že na chodbě bytového domu nesmí být vůbec žádný hořlavý předmět. Takto obecně právní předpisy formulované nejsou. Vyhláška č. 23/2008 Sb. stanovuje pro chráněné únikové cesty podrobná pravidla, za jakých okolností se na nich některé předměty nacházet mohou. Řeší jejich materiál, velikost, počet i umístění. Současně stanoví, že předměty nesmějí ovlivnit pohyb osob, zasahovat do minimální šířky chráněné únikové cesty ani bránit otevírání dveří.
To je důležitý rozdíl. Nelze proto bez znalosti konkrétního domu říct, že každý květináč, každá rohožka nebo jakýkoli jiný předmět před dveřmi automaticky porušuje požární předpisy. Stejně tak ale nelze předpokládat, že malý botník je v pořádku jen proto, že kolem něj zbývá dost místa na běžnou chůzi. Pokud chcete mít jistotu, je potřeba vycházet z dokumentace konkrétního domu a z toho, zda jde o chráněnou či jinou únikovou cestu. U sporných případů má smysl obrátit se na osobu odborně způsobilou v požární ochraně nebo na správu domu.
Pokuta až půl milionu korun?
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám povinnost vytvářet podmínky pro hašení a záchranné práce a mimo jiné udržovat volné únikové cesty a přístupy k nouzovým východům či požárně bezpečnostním zařízením. Za nedodržení těchto pravidel může následovat pokuta skutečně až do výše 500 000 Kč. V praxi to ale tak horké samozřejmě není a už vůbec neplatí, že hasiči při nalezení jednoho páru bot automaticky vypíší půlmilionovou sankci. Zákon navíc při stanovení výše pokuty počítá se závažností a dobou trvání protiprávního jednání a rozsahem způsobené škody.
Majitel botníku ale není úplně z obliga
Ani běžná fyzická osoba si ovšem nemůže na společné chodbě dělat úplně cokoli. Zákon o požární ochraně obsahuje samostatný výčet přestupků fyzických osob. Patří mezi ně například situace, kdy člověk v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání nevytváří podmínky pro rychlé zdolávání požáru a záchranné práce nebo jejich provedení jinak ztěžuje. Za skupinu přestupků, do níž toto jednání spadá, zákon umožňuje uložit pokutu až 25 000 Kč. Vždy však záleží na tom, zda konkrétní jednání skutečně naplnilo znaky daného přestupku.
Pozor na hydrant, hasicí přístroj i dveře
Někdy není největším problémem samotná šířka chodby. Zákon o požární ochraně požaduje také volný přístup například k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody a plynu, věcným prostředkům požární ochrany a k ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Skříňka, kolo nebo kočárek tedy mohou být nevhodně umístěné i na poměrně široké chodbě, pokud zakrývají hydrant, hasicí přístroj, rozvaděč nebo komplikují otevření dveří. U chráněné únikové cesty vyhláška přímo stanoví, že umístěné předměty nesmějí bránit otevírání či zavírání dveří a nesmějí zasahovat do požadované minimální šířky cesty.
Pokud ho tam už několik let máte, argument „nikomu nepřekáží“ sám o sobě nestačí. Nejprve je dobré zjistit, jak jsou společné prostory domu řešeny v požárně bezpečnostní dokumentaci a jaká pravidla stanovují dokumenty SVJ či družstva. Chodba je společnou částí domu a její využívání nemůže jeden obyvatel posuzovat jen podle toho, kolik prostoru před svými dveřmi momentálně vidí. Zvlášť obezřetní buďte u větších skříněk, regálů, kol, kočárků a dalších věcí, které se mohou převrátit nebo výrazně zasahují do průchodu. A úplně volné by měly zůstat přístupy k požárnímu vybavení, technickým zařízením a dveřím. Pár centimetrů místa navíc v předsíni je samozřejmě lákavých. Společná chodba ale není automaticky prodloužením bytu – a při požáru může být těch několik metrů mezi vašimi dveřmi a schodištěm podstatně důležitější než místo, kam večer odložíte boty.
