Tmavé mahagonové interiéry, komplikované členění a vstupní hala, která byla spíš prázdná než velkolepá. Rezidence Glasgow v kanadském Kitcheneru prošla proměnou, při které studio Reigo & Bauer dům výrazně zesvětlilo, propojilo jednotlivé místnosti a místo okázalého luxusu vsadilo na materiály a několik přesně navržených sochařských prvků.
Výsledkem není sterilní bílý interiér. Dům o rozloze přibližně 470 metrů čtverečních pracuje s dubem, italským vápencem, bronzem, sklem a tlumenými odstíny, které vytvářejí klidné pozadí pro výraznější nábytek a umění. A hned první prvek ukazuje, jak moc může jeden architektonický zásah změnit celý prostor.
Nejvýraznější změna čekala vstupní halu. Původní schodiště stálo stranou a velký dvoupodlažní prostor kvůli tomu působil až příliš prázdně. Architekti ho nahradili zakázkově vyrobeným zakřiveným schodištěm z bílé svařované oceli, které se nově stalo přirozeným středem haly. Jeho spodní část přiznává jednotlivé stupně a podstupnice, takže konstrukce nepůsobí jako mohutný blok. Naopak si zachovává lehkost a téměř sochařský charakter. Výrazný kontrast vytváří subtilní zábradlí zakončené masivním bronzovým madlem, které přesně kopíruje křivku schodiště. Materiály jsou luxusní, ale ne příliš intenzivní.
Přírodní kámen architekti neschovali, ale nechali ho určovat směr
V zapuštěném obývacím pokoji bylo potřeba zachovat původní sloupy obložené hrubým kamenem, které rámují výhled do okolního lesa. Namísto toho, aby s nimi nový návrh soupeřil, dostaly okolní povrchy mnohem klidnější barevnost. Měkké neutrální odstíny doplňují zaoblené pohovky a výrazné svítidlo z několika skleněných koulí od Giopato & Coombes. Tvrdost kamene tak vyvažují oblé linie nábytku a průsvitné sklo. Kámen se navíc objevuje i v dalších částech domu. Stěny vstupní haly a okolí krbu pokrývají velké plochy italského vápence. Ze stejného materiálu jsou vyřezané masivní stupně vedoucí do obývací části a vápenec pokračuje také na podlaze. Místo množství různých dekorativních povrchů se tedy jeden materiál opakuje v několika podobách, což velký dům vizuálně sjednocuje.
O dva stupně výš se nachází další, uvolněnější posezení s tmavším nábytkem a kobercem. Odtud prostor pokračuje do otevřené kuchyně. Přechod mezi jednotlivými zónami pomáhá definovat třístranný prosklený krb zavěšený uvnitř omítnutého pilíře. Jeho měkké zaoblení se opakuje také na zakázkově navržené digestoři na druhé straně místnosti. Právě opakování podobných tvarů je pro projekt typické. Nejde o jeden nápad použitý na jednom místě. Detail se objeví znovu o několik metrů dál a propojí prostory, které by jinak mohly působit odděleně. Samotná kuchyň je velmi střídmá. Světlé skříňky nemají viditelné úchytky a snídaňový kout je nenápadně schovaný vedle centrálního ostrůvku. Do většiny vstupního podlaží navíc architekti položili široká dubová prkna, která mezi chladným kamenem a světlými stěnami přidávají potřebné teplo.
Do sklepa vede schodiště s karamelovým kobercem
Proměna se nezastavila u hlavního obytného podlaží. Součástí projektu byl také rozsáhlý suterén, do kterého se sestupuje po dalším schodišti z bílé oceli. Tentokrát je konstrukce umístěná stranou a stupně pokrývá koberec v karamelovém odstínu. Schodiště se před vstupem do spodního patra prudce otáčí zpět a bronzové madlo končí čistě přímo v podlaze. Teplejší atmosféru doplňují nástěnná svítidla Foscarini. I tady tedy funguje stejný princip jako nahoře. Poměrně jednoduché materiálové řešení dostává charakter díky několika přesně dotaženým detailům.
Foto: Doublespace Photography
Vinný sklep není schovaný za dveřmi
Spodní podlaží propojuje centrální chodba, která má jednu stranu prosklenou od podlahy až ke stropu. Díky tomu se světlo dostává také do posilovny a do zapuštěného vinného sklepa. Ten patří k nejvýraznějším místnostem celého domu. Lahve jsou uložené v zakázkovém systému z oceli s olejovaným povrchem a uprostřed sklepa stojí jednoduchý vápencový podstavec. Vzadu se navíc skrývají nenápadné dveře vedoucí do dalšího chladicího prostoru, kde mohou majitelé ukládat celé krabice vína mimo hlavní část sklepa. Schodiště, vinný sklep a posilovnu oddělují pouze nízké skleněné příčky, takže mezi jednotlivými místnostmi zůstávají průhledy. Prostor díky tomu nepůsobí jako klasický uzavřený suterén.
Doporučujeme
reklama
Dole se interiér záměrně ztmavuje
Na opačné straně chodby se nachází lounge a herna orientované směrem do zahrady. Zatímco horní patro je světlé a vzdušné, tady studio pracovalo s intimnější atmosférou. Stěny pokrývají úzké dubové latě mořené do šedého odstínu. Jejich pravidelný rytmus vytváří na stěnách hlubší stíny a stejný motiv se opakuje na více místech celého podlaží. Latě se objevují také na velkém baru, tentokrát však v trochu světlejším provedení. Jednotlivé místnosti mohou mít rozdílnou náladu, aniž by přestaly působit jako součást jednoho domu.
Zdroj: Reigo & Bauer, v2com
Galerie: Jedno schodiště změnilo celý dům. Úchvatná rezidence sází na kámen, dub a jemné křivky
