Sklenice s okurkami, kompoty a marmeládami k létu dlouho patřily stejně samozřejmě jako košíky plné ovoce ze zahrady. Způsob, jakým si Češi schovávají sezonní přebytky na později, se ale mění. Mražení dnes využívá 38 % domácností, zatímco zavařování 24 %. Vyplývá to z letošního průzkumu Ipsos pro značku Beko.
Mrazák je pro řadu lidí jednodušší cestou, jak zachránit ovoce, zeleninu, houby nebo bylinky ve chvíli, kdy je nestíhají spotřebovat čerstvé. Odpadá příprava nálevů, sterilování sklenic i dlouhé stání u plotny. Úrodu stačí očistit a podle potřeby naporcovat a uložit. „Když se řekne uchování sezónní úrody, většina lidí si stále představí zavařovací sklenice. Data ale ukazují jiný obrázek. Mražení dnes využívá 38 % domácností, zatímco zavařování 24 %. Dalšími zažitými způsoby zpracování jsou sušení (7 %) nebo rychlá domácí spotřeba (5 %),“ vysvětluje Jan Krejčíř, marketingový ředitel značky Beko.
Změnila se také samotná role mrazáku v domácnosti. Sezonní úroda představuje jen část jeho obsahu. Nejčastěji v něm Češi uchovávají maso a ryby, uvedlo 54 % respondentů. S výrazným odstupem následuje kupovaná mražená zelenina s 10 %. Sedm procent lidí využívá mrazák hlavně pro zásoby nakoupené ve slevách. Zmrzliny a dezerty v něm převažují u 6 % domácností, stejně jako polotovary typu pizzy nebo hranolků a ovoce se zeleninou. Pět procent respondentů v něm nejčastěji uchovává hotová jídla a zbytky, pečivo pak 3 %. Průzkum ukázal i drobný rozdíl mezi muži a ženami. Potraviny pořízené ve slevových akcích ukládá do mrazáku 8 % mužů, u žen je to 5 %. Mrazák tedy stále častěji funguje nejen jako způsob konzervace domácí úrody, ale také jako zásobárna pro větší nákupy a připravená jídla. Právě praktičnost může být jedním z důvodů, proč mražení získává nad klasickým zavařováním náskok. Moderní spotřebiče navíc řeší některé problémy, které byly dříve s mrazáky běžně spojené – především tvorbu námrazy nebo nutnost pravidelného odmrazování.
Výhoda velkého mrazáku se může rychle změnit v jeho slabinu. Nové sáčky a krabičky postupně překryjí starší a po několika měsících už člověk nemusí tušit, co všechno se skrývá úplně vzadu. Přesto má většina Čechů podle průzkumu o svých zásobách alespoň přibližný přehled. Celých 26 % respondentů kontroluje obsah mrazáku několikrát za měsíc, 25 % přibližně jednou měsíčně a pětina dokonce každý týden. Pět procent lidí ho systematicky neprochází vůbec a další 4 % se do větší kontroly pustí až ve chvíli, kdy potřebují uvolnit místo. Jednoduchým řešením je označovat krabičky a sáčky názvem potraviny a datem zamrazení. Starší zásoby je praktické přesouvat dopředu a novější ukládat za ně. Jednou za měsíc pak stačí mrazák krátce projít a naplánovat jídla podle toho, co už v něm leží delší dobu. „V praxi se ale často stává, že zásoby v mrazáku překryjí novější nákupy a lidé na ně zapomenou. Proto je důležité mít v zásobách pořádek, označit datum zamrazení, starší potraviny ukládat dopředu a alespoň jednou měsíčně obsah mrazáku zkontrolovat,“ připomíná Jan Krejčíř.
Zdroj: autorský článek, Beko
Marianne Talk s kadeřníkem Michalem Zapomělem: Loučil jsem se se životem, ale stal se zázrak
