MARTHA ISSOVÁ: Režisérova holka

Zatímco si v příjemné kavárně dáváme pozdní snídani, Marta vypráví, jak natáčecí plán Zátopka zamával s jejich rodinným životem. „Zrovna včera, když jsem děti táhla asi na sto padesátou osmou kostýmovou zkoušku, mi dcera Fanča řekla – ten vás Zátopek, už se těším, až konečně skončí! Má toho chudák plný brejle.“

Vypadá to, že vás po dvoudílné Dukle 61 manželská spolupráce nějak chytla.

Původně to bylo obráceně, Zátopek měl být první zkouškou, jak spolu fungujeme. Ale shánění financí trvalo déle, než se původně zamýšlelo. Mezitím přišla Davidovi z České televize nabídka na Duklu 61, chytila ho za srdce a za nějakou dobu mi nabídl roli Marie. Já jsem z toho byla ale nervózní, přestože mě to samozřejmě potěšilo.

Čeho přesně jste se obávala?

No, my jsme taková… dynamická dvojice.

To je asi trochu eufemismus, že máte občas doma Itálii. Nebo ne?

Jednou mi David po mém velmi nepatrném a jemném výlevu řekl, jestli bychom nemohli věci řešit víc po evropsku. Ale vlastně je to čím dál tím lepší. Na začátku našeho vztahu jsme byli mnohem dynamičtější dvojice! (smích) Ona si ta naše komunikace časem našla hladší, jemnější koryto. Učíme se spolu mluvit. A zrovna práce nám v tom strašně pomáhá. Tedy nemůžu mluvit za Davida, ale mně pomáhá rozhodně.

Jak konkrétně?

Asi v tom, že ho vidím dělat práci, která ho baví a je v ní dobrej. Vnímá lidi kolem sebe, ptá se na jejich názor, váží si práce druhých, umí ji ocenit a dát ostatním prostor, ale zároveň je velmi rozhodný a má svoji vizi. To všechno jsou věci, které se mi na něm děsně líbí, které ale v každodenním životě s dětmi nemám šanci tolik ocenit. Což samozřejmě neznamená, že by nebyl použitelný i v běžném životě, ale tam se nám spíš stává, že se zasekneme v debatě o rozlišných úhlech pohledu na svět.

Při práci je to jiné?

Celkem ano. Ale mnohokrát se nám stalo, že jsme viděli film a měli diametrálně odlišný názor. Pamatuju si na íránský film Rozchod Nadera a Simin, po kterém málem nastal rozchod Davida a Marthy. Poté, co jsme vylezli z kina, jsem na Davida dokonce křičela na ulici, protože ten film zhodnotil velmi chladně. A podobné zážitky mě jemně znepokojovaly. Říkala jsem si, co když se najednou na čem úplně zasekneme? Co když mě bude štvát, jak mi „von“ něco říká? A co když jeho bude štvát, jak já k něčemu přistupuju? Budeme pak muset na natáčení řešit naše vzájemné napnelismy na úkor ostatních. A samozřejmě mě taky napadlo, jak hned budou všichni říkat, že v tom hraju, protože jsem režisérova holka. Do jaké míry se tím vědomím budu cítit svázaná?

Vy jste spolu opravdu nikdy před tím nic netočili?

Kdysi jsem u Davida dělala kamerové zkoušky na film Jedna ruka netleská, roli ale tenkrát získala Kristýnka Lukešová. Mimochodem právem, byla fantastická, mluví takovým vysokým hláskem. David mi teď zpětně říká, že jsem na kamerovkách skončila hned druhá, ale mám drobné podezření, že kecá. To bylo jedinkrát, kdy jsme se...

...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ÚNOROVÉ MARIANNE.