"Nebojte se vyčnívat," říká David Miklas, který udělal díru do světa díky 3D tiskárnám
Sám říká, že začínal jako klasický ajťák. Ještě na vysoké škole zajišťoval správu počítačů. „Pak jsem se dostal do podnikatelského inkubátoru ČVUT, kde jsem se setkal s firmou, která chtěla vymyslet kousek hardwaru. To, co jsme v počítači navrhli, jsme potřebovali nějak otestovat, potřebovali jsme prototyp,“ vypráví David Miklas, jak objevil možnost 3D tisku a objednal první tiskárnu z Ameriky. „Najednou jsme prototypy tiskli přes noc a za zlomek původní ceny. Tehdy jsem pochopil sílu 3D tisku.“
Dnes 3D tiskárny sám vyvíjíte, máte vlastní firmu be3D. Věděl jste, že z 3D tisku bude takový boom?
Tušil jsem to. Jen dříve byl 3D tisk pro lidi bez technického backgroundu složitý. Snažili jsme se proto vymyslet zjednodušenou verzi, která by umožnila 3D tisknout i dalším lidem – třeba designérům nebo architektům. Vymysleli jsme jednoduchý software, nakonec i hardware, který funguje jednoduše.
Co všechno se dá tisknout?
Cokoli! Tiskne se z plastu, z kovu, ze dřeva, může se tisknout i jídlo. Dají se tisknout věci do domácnosti, třeba mačkátko na zubní pastu nebo náušnice. Záleží jen na kreativitě každého uživatele. Nejrozšířenější technologií je tisk z plastu, kterému se také věnujeme. Například v případě kovu se jedná o tiskárny za miliony korun, které se do domácností asi pěkně dlouho nepodívají.
Jak byste popsal svou generaci?
Umíme hodně riskovat. Když se bavím s rodiči nebo s někým starším, většinou se diví, jak jsem si mohl dovolit vzít tiskárnu, odjet vlastně nablind do Ameriky a zkoušet štěstí. A přitom mně to připadá úplně normální! Ten strach z riskování v sobě mají lidé, kteří vyrůstali a dospívali ještě za minulého režimu. Báli se vyčnívat.
Co by se naopak u generace Y mělo zlepšit?
Vysokoškolské vzdělání. Mladí lidé odcházejí ze škol hlavně s teorií a nulovou praxí. A pak si někteří chtějí jen užívat života. Dnešní generace je finančně daleko lépe zajištěná než ta předchozí, cestování není žádný problém. Ale je spousta lákadel. Ať už jde o sociální sítě, kde zbytečně ztrácíme čas, počítačové hry, bary… Hodně lidí si nedokáže říct ne a pak to nikam nedotáhnou. Život se musí užívat s rozmyslem a s rozumem.
Vy sám jste podnikal už na vysoké škole.
Ano, navíc jsem nedlouho po studiích založil rodinu. Ještě předtím jsem občas koketoval s myšlenkou, že bych se natrvalo odstěhoval někam do zahraničí. Ale pak už to nešlo, mám tu totiž dvě děti – dnes tříletou dceru a firmu. Na druhou stranu cestování do zahraničí k mé práci patří, týden z měsíce bývám pryč.
Co je podle vás potřeba k úspěchu v podnikání?
Je nutné nebát se vystoupit z řady. Je to tzv. thinking out of the box. Musíme zkoušet nové věci a nebát se ztratit stabilitu. Dnes je doba start-upů, záleží jen na nápadu. Podle mě nejvíc fungují technologie.
Davida vám představujete jako zástupce mladé generace Y, o které si můžete přečíst v únorové Marianne.
