Děti mají vůči dospělým a zejména svým rodičům pramálo empatie. Tak třeba já jsem jako malá holka vůbec nechápala, proč máma řeší takové hlouposti jako pořádek nebo proč se bojí, že si natluču nos (doslova i přeneseně). Teď už to vím. A chápu toho víc. Tak třeba...
1. Že se mámy opravdu dotkne, když potomkovi uvaří oblíbené jídlo a ten ji zprudí za to, že zaměnila nebo přidala jednu ingredienci.
2. Že mámu opravdu rozhodí (a trochu naštve) i rozbité koleno. Holt pohled na krev vlastního dítěte…
3. Že rodiče opravdu potřebují být občas jen spolu, občas s kamarády a občas i každý sám.
4. Že umění vypít láhev vína a kecat do rána s kamarádkou se vzrůstajícím věkem a počtem potomků klesá, ale ta potřeba nikdy tak úplně nezmizí.
5. Že se mámy opravdu bojí na kolotočích a že si zakrývají oči, když to s jejich dítětem mává nahoru a dolů v pětimetrové výšce.
