Je to taková nenápadná odbočka z hlavní cesty. Skoro si jí nevšimnete, jen na stromě visí nijak výrazná cedule Libušinka. Když odbočíte a uděláte pár kroků mezi stromy do kopce, ocitnete se tam, kde jste možná už pár let chtěli být.
Ocitnete se zpátky ve svém dětství. Lesní pěšina lemovaná dřevěnými kmínky vás dovede mezi domečky, které jste si jako malí stavěli u stromů. Jeden nadšenec si dal tu práci, aby postavil sen, potok s mlýnky, jezírkem, kde si můžete pustit lodičku, všelijaká zákoutí se stavbami pro lesní skřítky a další havěť (však jich tu taky pár u domků sedí), zahrádky v mechu a další představitelné i nepředstavitelné vychytávky a k tomu posezení, dokonce i pro děti dospělé, které sem přijdou jen se tak dívat. Nechybí ani stylová kasička, kdo by chtěl přispět pár korun, třeba na lepidlo, špejle, hřebíky, prostě na stavbu. Protože onen pán, jeho jméno bohužel neznám, pokračuje. Sedává tu mezi svými lesními postavičkami a tvoří. Když jsem se ho zeptala proč vlastně, skoro nezvedl oči od práce a jen utrousil, že si sem jako malý chodil hrát. Žádný kmet, který by lepil studnu z kůry pro své vnuky, to ale není. Hádala bych, že jeho věk začíná trojkou (snad ho neurazím). Báječné je, že nějaký ten měsíc už tady lesní království stojí a pořád vypadá pěkně, žádné olámané ploty, rozbité loďky nebo hrnky na pití u čistého pramene. Chodí sem dobří lidé a kdo ví, třeba se tu z těch se špatnými úmysly stávají lepší. Takže až pojedete někdy do Rychnova nad Kněžnou, vydejte se od hospody Mařenka po lesní asfaltce směrem ke koupališti. Kousek za ním odbočte doleva a budete tam. Přeju krásnou cestu časem.
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
