Důkaz, že i zvířata mají emoce: neskutečné video veselých krav

Musím říct, že video ve mně zanechalo silný dojem – a já si v duchu říkala: Aha, potřebujeme snad jasnější důkaz o tom, že i zvířata prožívají hluboký emocionální život? Co víc ještě chceme slyšet, abychom uvěřili tomu, že náš Bobík nebo kočka Micka mají špatnou náladu, nechce se jim s námi komunikovat, nebo jsou naopak neskutečně ‚happy‘ v případě, že je hladíme nebo s nimi vyběhneme ven na procházku? To, že mají zvířata emoce, potvrzuje i profesor ekologie a biologie na University of Colorado – dr. Marc Bekoff. Ten říká: „Zvířata mají emoce, jen je musíme pochopit, naslouchat jim. Tedy dívat se jim do očí, na to, jakým způsobem vrtí ocasem nebo jak se tváří.“

Skeptici tvrdí, že zvířecí emoce jsou nesmysl

Podle nich se zvířata tváří šťastně ‚jen jako‘, tedy ne doopravdy, a že skutečný prožitek jde mimo ně. Přitom vědecké studie neustále přesvědčují o tom, že právě zvířata nám velmi často ukazují, že u nich probíhají podobné neurochemické změny jako u lidí. Podrobné etologické studie také ukazují, že mnohá zvířata jsou dokonce hluboce přemýšlející. Spousta vědců už dnes uznává, že všichni savci a mnoho dalších zvířat jsou vědomé bytosti. Různé výzkumy už prokázaly, že laboratorní potkani se dokážou radovat, že sloni dokážou brečet a že myši jsou empatické. Musím souhlasit: moje děti mají doma dva potkany, a jejich radost, když se vrátíme domů, je neuvěřitelná.

Emoce umožňují zvířatům adaptovat se

Podle Marca Bekoffa mají emoce sloužit jako sociální ‚lepidlo‘ pro sbližování zvířat mezi sebou, ale také mají podněcovat a regulovat širokou škálu společenských setkání mezi přáteli a nepřáteli. Emoce umožňují zvířatům, aby se chovala adaptabilně a pružně – pomocí různých vzorců chování. Výzkumy například ukázaly, že potkani jsou empatičtí hlodavci, ale ukázalo se taky, že je s nimi legrace. Podobně dopadly výzkumy s jinými zvířaty: zamilovanými velrybami, rozzlobenými paviány či slony, kteří trpí posttraumatickou stresovou poruchou, truchlícími vydrami, osly či nevidomými psy. Další důkazy jsou téměř zbytečné a potřebují je spíše jen ti, kdo stále tvrdí, že zvířata nemají zkušenostní emoce.

Zrcadlové neurony

Ty by mohly pomoci vysvětlit takové pocity, jako je empatie u zvířat. Tyto neurony byly poprvé pozorovány u opic a zajišťují shodné zakódování a rozkódování mimoslovního sdělení u ‚odesílatele‘ a ‚příjemce‘. Tuto schopnost nemají jen lidé, ale i zvířata: krásně je to vidět například v případě makaků, kteří odmítají přijímat potravu, pokud jiný makak trpí, stejně tak myši a potkani, kteří výrazně reagují na bolestivé podněty poté, co pozorovali jiné trpící myši v bolestech. Co to tedy všechno znamená a co z toho vyplývá? Že emoce jsou darem našich předků a máme je my i zvířata, takže bychom na to neměli zapomínat.