Jak si užít léto, i když ho nemáte zrovna v lásce?

Pokud jste na všechny předchozí otázky odpověděla ano, pak vítejte v klubu letních depkařů. Ti se v podstatě neliší od podzimních či zimních, snad jen tím, že mezi milovníky tepla a léta, kterých je stále většina, nacházejí pramálo pochopení.

 

Sezónní deprese neboli sezónní afektivní porucha (známá také jako SAD) byla zprvu spojována hlavně se zimním obdobím, pošmourným počasím, brzkou tmou a nedostatkem světla. Poprvé ji v roce 1984 popsala dvojice amerických psychiatrů Norman Rosenthal a Thomas Wehr z National Institute of Mental Health. Už o tři roky později zkoumali i její letní variantu, nicméně ani po dvaceti letech nemají odborníci stále zcela jasno, co přesně letní depresi způsobuje.

 

Nicméně podle doktora Rosenthala mají lidé s letní depresí problém adaptovat se psychicky na světlo, na teplo, případně na obojí. Liší se nejen intenzita nepříjemných pocitů a fyzických symptomů (nespavost, podrážděnost, nesoustředěnost, pocit méněcennosti...), ale i doba nástupu tohoto splínu – někomu nědělají dobře už první jarní dny, jiní trpí, až když udeří vlny veder.

 

 

A nezpochybnitelnou roli hrají i sociální aspekty. Zatímco v zimě máme pocit, že být doma a trávit čas sledováním filmů o samotě je v pořádku, v létě pociťujeme tlak na to, abychom šli ven a byli aktivní. „Když si lidé užívají venku a vy dřepíte doma, může se váš pocit izolace ještě prohloubit,“ komentuje doktor Rosenthal.

 

Jiné lidi může pro změnu trápit fakt, že se v létě musíme více odhalovat a obecně se lidé více soustředí na to, jak kdo vypadá a jak to komu ve vyletněných outfitech sluší. „Když nevypadáte perfektně v plavkách, když nejste spokojená se svou váhou, umíte si představit, jak může být léto depresivní,“ potvrzuje psychiatr. 

 

Aby to neznělo tak beznadějně, je třeba říct, že i na horkém létu se dá najít několik pozitiv a existují způsoby, jak si ho užít (nebo lépe řečeno, jak ho obelstít). V následující galerii pro vás máme pár tipů.