Ze zvířecí říše: Křehký MANEKÝN, to je otakárek fenyklový

TEXT: HELENA POKORNÁ HLADÍKOVÁ 

Když máme to štěstí a otakárek proletí kolem nás, nejde si ho nevšimnout. Žlutou barvu předních křídel s nápadnými černými vzory doplňuje modrá barva a také výrazné červené „oči“ na křídlech zadních, která jsou zakončená typickými ostruhami. Nádherná podívaná! A kde se takové setkání může odehrát především? Otakárek má rád teplo, proto se mu zamlouvají hlavně suché slunné stráně, samozřejmě nepohrdne ani voňavou kvetoucí loukou. 

Dospělí motýli se také často prohánějí na vrcholcích kopců, a tak se vyplatí vyšlápnout si třeba na Radobýl u Litoměřic, kde se otakárka podařilo zahlédnout i mně. 

Vzdušné spojení  

Obliba výšin souvisí s tím, že otakárci jsou vynikající letci, skvěle plachtí. Nad kopcovitými vrcholy pak pořádají i své „svatební“ lety, při nichž si vybírají partnery a páří se. Zajímavý jev, který zaujal také samotné vědce, nazvali ho hilltopping. Otakárek stejně jako jiní motýli saje nektar z květů. Jeho poměrně velká světle zelená housenka si pochutnává na listech z miříkovitých rostlin, tedy z plané mrkve, kopru, kerblíku či bedrníku. Ano, nabízí se tím vysvětlení oné „fenyklové záhady“, protože fenykl skutečně patří do stejné rostlinné čeledi.

Jenže planý fenykl se u nás vyskytuje pouze na pár místech jižní Moravy, zatímco otakárek si létá všude možně po republice. Jak to? Že by se motýli líhli pouze na Moravě a pak se rozlétli po vlasti? Chyba lávky! Odpověď ale skutečně dává právě ona housenka. Ta má totiž ve svém záhlaví skrytou vysunovatelnou vidlici, která se při hrozícím nebezpečí vymrští a vyprodukuje ze žlázy obranný sekret k zahnání predátora. A ona bojová látka v podobě leptavé kyseliny je cítit po aromatických miříkovitých rostlinách a především pak po fenyklu. 

Na královu památku

Odtud tedy s největší pravděpodobností pochází přídomek motýlího krasavce, jemuž jméno otakárek přiřkl Jan Svatopluk Presl, významný český přírodovědec žijící v 19. století. Chtěl tak uctít památku českého krále Přemysla Otakara II. a pravdou je, že pomyslný královský původ otakárkovi opravdu sluší. Vždyť je také, stejně jako bývá panovník, výjimečný, velký, prostě nezaměnitelný. Zkrátka takový král mezi našimi motýli. 

Kam za dalšími motýly? 

Ve středočeských Voticích se před několika lety rozhodli, že využijí zchátralých skleníků bývalého zahradnictví k vybudování motýlária. Co v něm uvidíte? Biotopy s těmi druhy motýlů, které jsou pro českou přírodu typické. Posláním projektu je seznámit širokou veřejnost s příčinami rapidního úbytku motýlů v posledních letech a také informovat o možnostech, jak tento neblahý trend co nejrychleji zvrátit. 

V Karlových Varech v komplexu Diana stojí Motýlí dům Papilonia. Těšit se můžete na tropickou zahradu s živými motýly doslova z celého světa. Motýli se tam navíc představují ve všech stadiích svého vývoje, takže se při troše štěstí klidně můžete stát svědky prvního motýlího letu. 

Nejkrásněji se motýli pozorují samozřejmě ve volné přírodě – jen je potřeba vědět, kam konkrétně se vydat. Zavítejte třeba do prostor bývalého vojenského cvičiště Mašovice v NP Podyjí. Kromě bohaté motýlí fauny se tam vyskytují i některé vzácné druhy orchidejí. Za návštěvu rozhodně stojí také naučná stezka Motýlí ráj u Ždánic nedaleko jihomoravského Kyjova. 

Zajímavosti, které byste měli znát  

• Pruhovaná a tečkovaná. Housenka otakárka má nejprve černou barvu s červenou kresbou. Výrazné zbarvení v podobě černých pruhů a oranžových teček na zelené získává až ve finálním stadiu, tedynežsezní definitivně vyklube motýlí krasavec. 
• Jakmile jsou samičky oplodněné a nakladou vajíčka, brzy hynou. Celý vývoj motýla ovšem dost závisí na počasí. Pokud se během cyklu ochladí, motýlí zrození se zastaví. 
• Víte, co je to pel? Mikroskopické šupinky, které pokrývají motýlí křídla. Bez nich motýli nedokážou létat. 
• Otakárek je zvláště chráněný druh, ale naštěstí ne ohrožený. Prospívá mu třeba to, že se část polí ponechá ladem. 
• Slovenské pojmenování otakárka zní vidlochvost. Už v názvu se tak dost trefně odkazuje na typické zakončení jeho zadních křídel. 
• Do chytrého telefonu si můžete zdarma stáhnout offline aplikaci Atlas denních motýlů z dílny Akademie věd ČR. Najdete v ní přehled o současných druzích motýlů na našem území.