Vzpomínky zůstaly, dřevěná konstrukce ne. Na okraji Říčan u Prahy vznikl rodinný dům, který si s sebou nese příběh jednoho místa i člověka, který tu trávil dětství. Majitel se rozhodl nahradit původní chatu domem pro více generací. Požádal architekta Martina Hajného, aby nový návrh respektoval atmosféru a tvar původní chaty, přestože bylo jasné, že ji kvůli novému územnímu plánu nebude možné zachovat.
Chata jako inspirace, ne překážka
Podlouhlý pozemek o velikosti 820 m² se nachází v lokalitě, kde staré rekreační objekty pomalu ustupují trvalému bydlení. „Bylo jasné, že chata musí pryč, její podoba ale částečně ovlivnila podobu novostavby. Nový územní plán v celé lokalitě počítá s výstavbou rodinných domů, chaty zde tedy postupně mizí. S klientem jsme se shodli na tom, že vzhledem k charakteru území a sentimentálnímu vztahu k původní budově bude vhodné zohlednit výraz a tvar staré chaty,“ vysvětluje architekt Martin Hajný. Tvar nové stavby je kompaktní a jednoduchý, ale nepostrádá nápad. Jasně definované štíty a přesahy střechy připomínají tradiční chatové tvary, zároveň však plní praktickou funkci – stíní prosklené fasády a chrání terasu před deštěm. Ve štítu u hlavní ložnice vznikl dokonce vykonzolovaný balkon, který autoři poeticky nazývají „venkovní pokoj“. Právě tady si dům nejvíce povídá s okolím a zároveň nabízí klid a soukromí.
Tři byty pod jednou střechou
Stavba je navržena jako rodinný dům se třemi samostatnými jednotkami, což umožňuje vícegenerační bydlení nebo kombinaci rodinného a pronajímaného prostoru. V přízemí najdeme dvě garsonky se samostatnými vstupy, hlavní byt má svou technickou a vstupní část i propojený obývací pokoj s kuchyní. Podkroví slouží pro klidovou zónu – nachází se zde ložnice, pracovna a koupelna. Dům se přirozeně otevírá do zahrady a zároveň se dokáže uzavřít proti rušivým vlivům. Z jedné strany je chráněn protihlukovou stěnou od železnice, což je výzva, kterou návrh proměnil v přednost – akustický komfort doplňuje promyšlené zónování interiéru.
Výraz domu je nadčasový, v exteriéru dominuje opálené dřevo, které přirozeně stárne a vytváří s okolím harmonii. Okenní rámy z černého hliníku navazují na tmavý obklad, zatímco dřevěné stínící lamely a přírodní plech na střeše dávají stavbě rytmus a jemný detail. V interiéru zůstávají na očích pohledové CLT panely, které díky přirozené kresbě dřeva nepotřebují žádné další dekorace. Dům splňuje nízkoenergetický standard – je vytápěn elektrickým podlahovým topením a vybaven systémem rekuperace. Architekt se snažil navrhnout dům, který nejen připomíná minulost, ale je i připraven na budoucnost.
