Hlívu najdete v přírodě na popadaných stromech, a to od konce léta a během podzimu, někdy dokonce i na jaře, pokud je zima mírnější. Vypěstovat si ji ale můžete také doma, a to na dřevěných kmenech nebo substrátu z pilin a slámy. V kuchyni ji pak použijete na mnoho způsobů.
Hlíva ústřičná pochází z oblastí severní polokoule a přirozeně roste v mírných lesích. Její klobouky mají typicky šedou, našedlou nebo hnědou barvu a tvarem připomínají ústřici, od čehož je odvozen i její název. Plodnice dosahují velikosti 5 až 20 cm a rostou v trsech, které mohou vážit až několik kilogramů.
Hlíva ústřičná je skvělým zdrojem bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů. Obsahuje například vitamíny skupiny B, vitamín D, železo, draslík, zinek a selen. Navíc se jí přezdívá přírodní antibiotikum, a to díky antibakteriálním a antivirovým vlastnostem. Kromě toho betaglukany posiluje imunitu.
Hlívu ústřičnou lze použít v mnoha receptech, ať už v polévkách, omáčkách, těstovinách, salátech i do rizota. Lze ji grilovat, smažit, dusit a sušit. Jedním z nejoblíbenějších receptů je přitom hlíva na smetaně, kde se dusí s cibulí a česnekem na másle a zalévá smetanou. Skvěle pak chutná také „dršťková“ polévka, v níž hlíva nahrazuje právě dršťky, a tak potěší vegetariány, ale rozhodně nejen je.
Pěstování hlívy ústřičné je poměrně jednoduché, takže se do něj můžete pustit i coby začátečník. Stačí si pořídit kvalitní substrát nebo hotový set, který obsahuje vše, co potřebujete. Houba vyžaduje vlhko a stín, takže ji určitě neumisťujte na přímé slunce. První houby se můžou objevit už za pár týdnů – rychlost záleží na podmínkách pěstování. Uvidíte ale, že úroda nebo i nález hlívy v přírodě vás určitě potěší, její chuť pak ještě víc.
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním
