Počátky výroby Primalexu sahají do roku 1965, kdy ředitelství podniku Západočeských keramických závodů rozhodlo o tom, že se v jeho závodě Břasy, kde se dosud vyráběla jen keramika a ultramarín, vyzkouší výroba malířských hlinek. Jak továrna vypadala tehdy a jak ji známe teď?
Píše se rok 1877 a v obci Stupno, která dodnes drží tento svůj název v okrese Rokycany, byla založena společnost na zpracování červeného prášku oxidu železitého. Z této původně odpadní látky však tehdejší stupenský závod dokázal vyrobit tak kvalitní nátěry, že se o nich brzy dozvěděli i za hranicemi Rokycan. Tyto nátěry brzy začaly chránit zaoceánské lodě v mnohdy extrémních podmínkách při jejich plavbách a doslova tak brázdily celý širý svět.
V roce 1878 firma Starck zřídila v Břasích továrnu na výrobu původně velmi vzácné barvy - ultramarínu. Způsob výroby syntetického ultramarinu byl přitom objeven až v roce 1827 ve Francii, a to až poté co na způsob jeho výroby byla vypsána finanční odměna rovnající se dvounásobku ceny 2 kg této barvy přírodního původu. 12. září roku 1908, kdy dráha poháněná do té doby koňmi byla nahrazena elektrickou lokomotivou na úzkorozchodné trati. Koně si mohli doslova a konečně odfrknout, protože síť továren firmy Starck se velmi rychle rozrůstala.
Věděli jste?
V té době se zprávy šířily ještě trochu hůře, než je tomu dnes. Ale dodnes nikdo nezpochybnil, že úzkokolejka v Břasích byla první elektrizovanou úzkorozchodnou tratí na území našeho státu a druhou elektrifikovanou tratí v Čechách vůbec. A nezůstalo jen u toho.
V roce 1945 proběhlo něco, co bylo v té době označováno za fúzi ve prospěch všech. Firma J. D. Starck se přejmenovala na Dolové a průmyslové závody a byla znárodněna. Další změny na sebe nedaly dlouho čekat a po několika dalších přejmenováních a začleňováních vznikl samostatný národní podnik Chemická keramika Břasy. Kromě běžné keramické produkce se závod v Břasích specializoval na výrobu kameniny.
Některé zlepšováky upadnou po prvním opojení ihned v zapomnění a některé navždy změní svět. A to byl v roce 1968 i případ Primalexu, tedy v té době ještě výrobku uvedeným pod názvem Primel. Jednalo se o bílou nátěrovou hmotu, která vznikla na základě zlepšovacího návrhu. Zatímco většina dosavadních barev, resp. hlinek se prodávala v práškové formě, měl Primel vůbec jako první v Československu již tekutou konzistenci. K zavedení nového výrobku nicméně přispěla snaha po všeobecně větší efektivitě výroby v Břasích, kterou nabourávala zejména výroba ultramarínu, jehož odbyt pomalu, ale jistě klesal. A odtud už bylo coby kamenem dohodil k modernizaci továrny i jejích výrobků, které využíváme dodnes.
.jpg)
