Středověký škapulíř: K čemu sloužil a jaká tajemství ukrýval

Škapulíř, do něhož věřící ukládali posvěcené předměty, jako jsou medailonky či obrázky svatých. Kde a proč se škapulíř nosil, se dozvíte v následujících řádcích.
Slovo zavání kouzly, mystikou, babskými čarami... a ono to tak nakonec i je! Vše odstartovala obyčejná lopatka – plochá trojúhelníková kost obratlovců, po latinsky scapula. Hlavně však obdobně znějící název řeholního pláště, pruhu látky s otvorem pro hlavu, který volně splýval vpředu přes hruď a vzadu přes... lopatky! Legenda jej připisuje žebravému řádu karmelitánů, jimž měla tento šat jako specifikum dát sama Panna Marie. Z toho je odvozen i církevní červencový svátek Skapulierenfest (16. 7.) v Německu, který se mnohde slaví i procesím. Dlužno dodat, že toto roucho nosili i členové a členky jiných kongregací, kde chránilo duchovní hábit před znečištěním při práci.

Od roucha po sáček na amulety
Jak šel čas, měnil se sám škapulíř i pohled na jeho poslání či účel. V první řadě se mnišský (i u laických bratrstev) zmenšil, přesto ho dál nosili na těle. Karmelitánský škapulíř funguje dodnes; jedná se o dva stuhami spojené obdélníky látky s vyobrazením Panny Marie a Nejsvětějšího srdce Ježíšova, přehazované přes ramena. Mezi běžnými věřícími se však škapulíř postupně proměnil v látkový sáček, do něhož se vkládaly předměty s ochrannou mocí – medailonek, obrázek svatého, lístek s modlitbou. De facto se tak měnil v jakýsi posvěcený amulet, spojený s vírou. Ovšem nastal problém: věřící začali přisuzovat větší sílu ochranným předmětům než víře samotné. Pověra vítězila, což církev potírala, byť se nejednalo o prvotně škodlivé záležitosti. „Nepravé“ škapulíře, jak se jim říká, obsahovaly zrnka kadidla, svěcené kočičky, jmelí, byliny...
Jako ochránce proti zlu
Například krásnou Viktorku z románu Babička měl kovářčin škapulíř ochránit před uhranutím černým myslivcem. Jindy chránil před nemocí, kulkou... Škapulíře u sebe na krku nosili hlavně ti, kdo vykonávali nebezpečné profese: myslivci, vojáci, voraři, dřevaři. Dávaly se také do dětských kolébek či pod polštář, protože v noci údajně vládly temné síly! V takovém pytlíku (často zdobeném výšivkou) býval pevně zašitý obrázek sv. Kryštofa, ochránce před náhlou smrtí, nebo sv. Pavla, jenž chránil před krádeží, zloději či posedlostí. Ukázky historických škapulířů má Západočeské muzeum v Plzni, Muzeum hlavního města Prahy nebo muzeum v Turnově. I dnes se škapulíře vyrábějí, zejména pevné, kožené, a tak i ve 21. století lze vložit pod krov či pod práh domu tuto ochranu. Otázkou zůstává síla jejího účinku...
Článek vyšel v časopise MarianneVenkov & styl, redakčně upraveno
Článek vyšel pod původním titulkem „Škapulíř“ v časopise Marianne Venkov & styl číslo 11/2024. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Nejčtenější články
Doporučujeme

Máte keře plné mšic? Pomůže jednoduchý trik z vaší kuchyně

Recepty podle Marianne: Vyzkoušejte tuto poctivou českou koprovku podle hospodských receptur

Středověká čistota na venkově: Opravdu bylo lepší pít vodu z potoka než z městských studní?

S vleklou únavou a stresem se dá bojovat: Aromaterapie je jedním z příjemných způsobů

Nenechávejte choulostivé rostliny napospas mrazu. Můžete je přikrýt nebo obléknout

Tajemství bramboračky jako od našich babiček: Staročeský recept, který zvládne každý

Léčivé účinky netřesku: Česká alternativa aloe vera, která poroste kdekoli

Jak postavit dřevník: Jednoduchý návod, jak ochránit dřevo před nepřízní počasí

Kvíz: Otestujte své znalosti a zjistěte, jak dobře znáte tajemství českých hradů a zámků

Superbylinka zvaná oregano: Dostupný poklad pro dobré jídlo i lepší imunitu
Mohlo by se vám líbit

David Pastrňák slaví narozeniny. Místo hokejového mistrovství se rozhodl pro čas s rodinou v luxusním domově v Bostonu. Výhled má opravdu královský





