Babiččiny triky z kamen: K čemu všemu slouží popel a proč se hodí i dnes

Poklad z krbu: Co popel obsahuje?

Spálením čistého dřeva vzniká materiál bohatý na minerály, které rostliny milují. Nejdůležitější složkou je vápník, který tvoří až pětinu obsahu a funguje jako přírodní vápno pro kyselé půdy. Dále v něm najdeme draslík, klíčový prvek pro kvetení a tvorbu plodů. A menší množství hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků. Je však dobré vědět, že dusík, základní stavební kámen růstu, se při hoření ztrácí. Popel tedy není univerzálním hnojivem, ale skvělým doplňkem. Hlavní vlastností dřevěného popela je jeho zásaditost. To znamená, že dokáže snižovat kyselost půdy a zvyšovat její pH, podobně jako zahradnické vápno. Pokud máte na zahradě půdu spíše kyselou a chudou na draslík, je popel ideálním vylepšením. Naopak se mu vyhněte u půd, které jsou již samy o sobě zásadité, a u rostlin, které kyselé prostředí vyloženě vyžadují, jako jsou třeba borůvky či rododendrony.

Od hnojiva po ochranu rostlin aneb popel v akci

Nejčastěji se popel používá jako hnojivo. Můžete ho na jaře nebo na podzim lehce zapravit do záhonů. Jako orientační dávka poslouží zhruba jeden kilogram na deset metrů čtverečních, ale vždy je lepší začít opatrněji, zvláště pokud neznáte přesné pH vaší půdy. Skvěle funguje i jako přísada do kompostu, kde obohatí výsledný substrát o cenné minerály. Popel vám pomůže i v boji proti škůdcům a chorobám. Zvýšením pH půdy dokáže předejít nádorovitosti kořenů u košťálovin, jako je zelí nebo kapusta. Nasypete-li kolem rostlin kroužek z popela, vytvoříte mechanickou bariéru, která odradí slimáky a plže. Využití najde i mimo zahradu. Jemný popel smíchaný s vodou na pastu poslouží jako šetrný čisticí prostředek na sklo krbových dvířek nebo na zašlé zahradní nářadí. A pokud vás trápí zápach z odpadkového koše, trocha popela ho dokáže pohltit.

Mohlo by se vám líbit

Plevel ze sousedovy zahrady se snadno dostane i k vám, existuje ale účinná ochrana

Na co si dát pozor? Bezpečnost především

Nejdůležitější pravidlo zní: používejte popel výhradně z čistého, chemicky neošetřeného dřeva. Popel z uhlí, lakovaného nábytku, dřevotřísky nebo spálených odpadků na zahradu v žádném případě nepatří, protože obsahuje škodlivé látky. Buďte opatrní také u mladých sazeniček, kterým by vysoká koncentrace solí v popelu mohla ublížit. Při manipulaci s popelem se chraňte rukavicemi a brýlemi, je totiž žíravý a jeho jemný prach dráždí dýchací cesty. Skladujte ho vždy v suchu, aby se nespekla vlhkostí. Některé rostliny zásadité prostředí nesnášejí. Absolutním tabu je použití popela u kyselomilných druhů, jako jsou borůvky, rododendrony, azalky nebo vřesy. Pro ně by zvýšení pH znamenalo vážné poškození. Opatrní buďte i u půd, které už mají pH vyšší než 7,0 – dalším vápněním byste mohli zablokovat příjem jiných důležitých živin.