Vaječné skořápky nepatří do koše: Proměňte je v účinné přírodní hnojivo plné vápníku

Co se skrývá ve vaječné skořápce a jak je využít?

Vaječná skořápka není odpad. Je z více než devadesáti procent tvořena uhličitanem vápenatým a kromě něj obsahuje také fosfor, hořčík, draslík, zinek, železo a mangan. Klíčovou složkou je právě vápník, který rostliny potřebují pro pevnou buněčnou strukturu, zdravé listy i správný vývoj plodů. Bez něj dochází k deformacím listů, zastavení růstu a horší plodnosti. Nejrychlejší způsob využití spočívá v tom, že skořápky umyjete, usušíte a rozdrtíte najemno. Tuto jemnou drť můžete zapracovat do půdy nebo rozsypat kolem rostlin. Hodí se hlavně pro plodiny náročné na vápník, například pro rajčata, papriky, růžičkovou kapustu nebo zelí. V půdě však pracuje velmi pomalu. Rozklad může trvat měsíce, někdy i roky, proto jde o řešení spíše dlouhodobé. Mírně snižuje kyselost půdy a zlepšuje její strukturu, účinek však není okamžitý.

Rychle účinné hnojivo ze skořápek a octa

Pokud chcete využít sílu vápenatého hnojiva opravdu efektivně, spojte skořápky s octem. Dochází k chemické reakci, při níž se uhličitan vápenatý mění na octan vápenatý. Ten je ve vodě rozpustný a rostliny ho dokážou přijmout hned, bez čekání. Postup je jednoduchý. Rozdrcené skořápky vložte do sklenice a zalijte je obyčejným octem tak, aby byly ponořené. Směs začne pěnit, což znamená, že se vápník uvolňuje. Jakmile pěnění ustane, vzniklý roztok nařeďte vodou a můžete ho použít jako zálivku ke kořenům nebo jako postřik na listy. Tento způsob řeší hlavní problém samotných skořápek, tedy jejich pomalou rozložitelnost. Octová metoda funguje rychle a je ideální, pokud potřebujete rostlinám dodat výživu v průběhu sezony.

Jak a kdy hnojivo použít?

Hnojivou zálivku aplikujte buď brzy ráno, nebo večer, kdy nejsou rostliny vystavené horku a lépe přijímají živiny. Pokud používáte octan vápenatý, vždy myslete na ředění vodou, aby roztok nebyl příliš koncentrovaný. Hnojivo rozhodně nepatří k kyselomilným rostlinám, jako jsou borůvky, rododendrony nebo azalky, těm by vápník spíše uškodil. Někdy se traduje, že rozdrcené vaječné skořápky odpuzují slimáky. Ve skutečnosti je jejich účinek spíš symbolický. Slimák přes ně projde, možná o něco pomaleji, ale nevzdá to. Spoléhat na skořápky jako ochranu proti slimákům tedy nemá smysl. Podobně bývá chybně doporučováno používání skořápek jako prevence hniloby špiček plodů u rajčat. Tato porucha sice souvisí s nedostatkem vápníku v plodech, ale samotné dodání vápníku do půdy problém většinou nevyřeší. Příčinou bývá nepravidelná zálivka nebo poškození kořenů, kvůli kterým se vápník do plodů nedostane. Pokud tedy chcete zdravá rajčata, dbejte především na pravidelné zavlažování a stabilní vlhkost půdy.

Jak ze skořápek vytěžit maximum

Chcete-li skořápky opravdu využít, snažte se je rozemlít co nejjemněji, ideálně na takřka práškovou konzistenci, nebo zvolte octovou metodu pro okamžité uvolnění vápníku. Skořápky lze přidávat také do kompostu. Rozkládají se tam sice pomalu, ale obohatí výsledný kompost o minerály a pomohou zlepšit jeho strukturu. Využívání vaječných skořápek je chytrý a udržitelný krok, zvlášť pokud nechcete utrácet za drahá průmyslová hnojiva. Je to jednoduché, levné a šetrné k přírodě. Stačí jen vědět, jak na to.

Zdroj: getstronganimals.com, gardenersworld.com