Doba, kdy po zimě „nastartovat“ skleník, se odvíjí od toho, zda jej máte s vytápěním, nebo teplo chytá pouze díky slunečním paprskům. Těm prvním se už zřejmě pod sklem zelenají první sazeničky. Pokud však patříte ke druhé skupině a ještě jste nezačali, máte nejvyšší čas vrhnout se na předsezonní úklid.
Škůdci a plísně z loňského roku mohou ohrozit i vaši letošní úrodu, tudíž je prvním krokem k odzimování nevytápěného skleníku jeho dezinfekce. Skla (případně polykarbonát) a konstrukci omyjte vodou se saponátem nebo slabým roztokem octa. Půdu pak můžete ošetřit dusíkatým vápnem. Začněte s tím včas, neboť před prvním výsevem se musí nechat odpočívat alespoň dva týdny. Proti škodlivým mikroorganismům a plísním se používají také sirné svíce, které se nechají v uzavřeném skleníku hořet dvě až čtyři hodiny. Po jejich použití skleník důkladně vyvětrejte!
Do nevytápěného skleníku můžete od března vysévat ředkvičky, salát i špenát.
Otužilá trojka
Po úklidu nastává příprava samotných záhonů. Půdu provzdušněte a přidejte kompost. Můžete také vrchní vrstvu obměnit novým substrátem. Po zimě bude zemina proschlá, tak ji nezapomeňte prolít vodou. A když už slunce vnitřní prostor skleníku vyhřeje na stabilních 5°C, pusťte se směle do setí prvních otužilců. Jsou to samozřejmě saláty (listový i polníček), špenát a ředkvičky. Ty jsou největšími rychlíky, zejména rané odrůdy budete chroustat už za 3 týdny. Zhruba za 4 až 6 týdnů si pochutnáte také na listové zelenině. Nemusíte se obávat ani občasného poklesu nočních teplot pod nulu, zejména špenát je takový mrazuvzdorný hrdina. Také salát občasný mráz vydrží, ale zastaví svůj růst a „rozjede“ se zase až když teplota stoupne. Avšak nic se nemá přehánět. Tato raná zelenina nepotřebuje příliš teplo. Pokud ve skleníku teploty vystoupí ke dvaceti stupňům, otevřete okénka a pusťte dovnitř chladnější vzduch zvenku. Pozor dejte i na přemokření, hrozí výskyt plísní, které jsme se snažili poctivě odstranit zmíněnou dezinfekcí. A vedle první rychlé trojky? Ve skleníku se v březnu ujmou už i semínka kopru a vysadit můžete cibuli sazečku. S další zeleninou počkejte spíš až na duben, kdy se sázejí rané kedlubny a vysévají se první bylinky – petržel, pažitka…
Foto: Pexels
Zejména vytápěné skleníky jsou skvělou možností, jak si předpěstovat bylinky i některé druhy zeleniny.
Nákupní tipy
reklama
Předpěstováváme!
Skleník může být zároveň ideálním místem na předpěstování úrody, která přijde v květnu po „zmrzlých“ ven na záhony. Klasická teplomilná zelenina vyžaduje pro klíčení pokojovou teplotu, tudíž je při březnovém výsevu třeba mít skleník vyhřívaný. O něco nižší teplotu zvládnou rajčata, lilky nebo papriky až když jim vyrazí lístky – pak si zase žádají opravdu dostatek světla, jinak sice budou rostlinky vytahovat do výšky, avšak zůstanou bledé a slabé. Vzhledem k prosklení je pro ně v takové chvíli skleník lepší volbou, než váš obývák. I vytápěný skleník je třeba dostatečně a často větrat. Ráda se v něm drží vlhkost, která je ideálním prostředím pro vznik plísní. A jaké jsou vedle teplomilné zeleniny další druhy, které můžete vysít v březnu do pěstebních květináčků a nechat je ve skleníku vyrašit, než je přesunete ven? Jsou to středomořské bylinky – bazalka, oregano a tymián – i některé letničky. Díky předpěstování vám pak zahrada bude krásně kvést už od začátku léta. Vysejte si třeba afrikány, cínie nebo astry a předpěstovat ze semínek je možné také petúnie do truhlíků. S jejich přechodem ven rozhodně nepospíchejte. Nechte je postupně na chladnější vzduch zvykat a nestěhujte na venkovní parapety před tím, než budou i v noci teploty stabilně nad 10 stupňů.
