7 nejčastějších chyb při pěstování rajčat: Čemu se vyhnout, aby se úroda letos opravdu vydařila

Ať už jste se letos rozhodli pro pěstování rajčat poprvé, nebo se vám nikdy úroda nevydařila tak, jak byste si představovali, máme pro vás pár tipů, jak se vyhnout těm nejčastějším chybám, které vás před sklizní mohou potkat. Aby se vaše úsilí neproměnilo v hromadu zčernalých listů, ale v košíky plné sladkých plodů, vyplatí se věnovat téhle oblíbené zelenině trochu té správné péče, která začíná už od výsadby.

1. Příliš brzká výsadba ven

Chybou číslo jedna je sázení rajčat ven na záhony před „zmrzlými muži“ (tedy před polovinou května) bez ochrany. Rajčata jsou totiž extrémně citlivá na chlad. A to nejen, když mrzne. Vadí jim teploty pod 10 °C, které dokážou zastavit jejich růst. Nemusí hned uhynout, ale trvá týdny, než se z toho vzpamatují a začnou zase pěkně bujet. Řešením je nespěchat s jejich výsadbou a sazenice před tím, než je definitivně přemístíte na záhon, otužovat. Dejte jim třeba týden, kdy je budete nechávat venku jen přes den někde v závětří a na noc je vrátíte dovnitř nebo do skleníku. A pokud už sazenice v záhonech máte, můžete je alespoň v době, kdy hrozí nižší teploty, chránit bílou netkanou textilií.

2. Nedostatek slunce

Při výběru místa pro pěstování rajčat myslete na to, že jde o zeleninu, která miluje slunce. Potřebují alespoň 6 až 8 hodin denního světla, jinak toho z úrody moc nezískáte. Pokud je budete pěstovat ve stínu, výsledkem budou vytáhlé, slabé rostlinky, které nemají sílu plodit. Proto jim dopřejte co nejslunnější a zároveň závětrné místo. Ideální je jižní orientace, nejlépe u zdi nebo u plotu.

Rajčata zalévejte výhradně ke kořenům, když mají mokré listy, hrozí jim plíseň bramborová, která může úrodu úplně zničit.

3. Špatné zalévání

Rajčata mají ráda stabilní zálivku a nesnášejí výkyvy - jeden den sucho, druhý den potopu. Když rostlina po období sucha dostane nárazově moc vody, plody se prudce nalijí a slupka to nevydrží. V tom případě hrozí, že začnou praskat. Důležité je také zalévání přímo ke kořenům. Pokud budete rajčata zalévat i na listy (zejména večer), koledujete si o brzký nástup plísně bramborové, která dokáže zničit celý záhon během pár dnů. Jestli rostlina chřadne, nejdřív jí zkontrolujte spodní listy. Když začínají žloutnout a mají hnědé skvrny, nekompromisně ji odstraňte, aby se plíseň nepřenesla na ostatní rostliny. A pozor, napadené rostliny raději nelikvidujte v kompostu, aby se vám na zahradě choroba nerozšířila.

4. Málo vápníku

Možná se vám někdy stalo, že vám uzrálo krásné velké rajče, které ale mělo zespodu suchou, černou a propadlou skvrnu. Tohle není plíseň, ale ale fyziologická porucha (nekróza květního konce), kterou způsobuje nedostatečná výživa nebo nerovnoměrná zálivka, která rostlině znemožňuje transport vápníku. Často se objevuje, když se rajčata hnojí jen dusíkem a zapomíná se na minerály, především vápník.

Jednotlivé rostliny by měli mít dostatek prostoru a pravidelně byste měli vylamovat tzv. zálistky.

5. Výsadba blízko k sobě

Jedním z hlavních pravidel při pěstování rajčat je, že na malý záhon patří málo rajčat. Když nedodržíte dostatečné rozestupy mezi jednotlivými rostlinami (minimálně 50–60 cm), nebudou dobře prospívat a budou si konkurovat. Navíc mezi nimi nebude moct dobře proudit vzduch, bude se na nich držet vlhkost a listy po dešti nebo rose nebudou rychle osychat. A to, jak už jsme uvedli, může být velký problém, neboť pak rajčatům hrozí plísně a houbové choroby, které je mohou úplně zdecimovat.

6. Nevhodní sousedé na záhoně

Možná by vás nenapadlo, že za špatnou úrodu vašich rajčat může další zelenina, kterou na záhoně pěstujete. Rajčata raději nesázejte k bramborám, protože sdílejí stejné plísně (plíseň bramborovou) nebo do těsné blízkosti okurek. Proč k sobě tyto dvě teplomilné zeleniny nepatří? Zatímco okurky milují vysokou vlhkost, rajčata potřebují sucho a vzduch. Jejich společné pěstování navíc zvyšuje riziko plísní. Nevhodnými sousedy pro rajčata jsou také červené zelí a červená řepa, tykve nebo hrách. Zároveň byste neměli sázet rajčata (ani brambory a papriky) na stejný záhon několik let po sobě. V půdě se totiž během let kumulují škůdci a nemoci typické pro konkrétní druhy rostlin. Navíc kvůli tomu může být půda jednostranně vyčerpaná. Proto je ideální vrátit rajčata na stejné místo nejdřív za 3 až 4 roky.

7. Nezkrocená džungle

Máte radost, že vám rajčata pěkně rostou a bují? Nechat tyčková rajčata růst bez omezení a nevylamovat jejich boční výhony však není dobrý nápad. Rostlina investuje veškerou energii do listů a stonků, nikoliv do krásných šťavnatých plodů, které od ní čekáme. Výsledkem bude neprostupná houština možná s mnoha, ale s malými a nikdy nedozrálými rajčaty. Správný přístup je pravidelné vylamování zálistků, tedy výhonů, které rostou v paždí listů. Další trik přichází na řadu, když se začnou tvořit první plody. Pak odstraňte všechny listy pod nimi. Zlepší se tím proudění vzduchu a sníží se riziko přenosu chorob z půdy na listy. Uvidíte, že pokud vašim rostlinkám dopřejete trochu té péče, odvděčí se vám sladkými plody, ať už červenými, žlutými, velkými nebo mini – to už záleží na tom, jaké odrůdy jste si vysadili.