Špenát je nízkokalorická a velmi zdravá zelenina, která je v kuchyni oblíbená díky své jemné chuti a rychlé přípravě. V tradicích patří neodmyslitelně k velikonočnímu půstu, a především k Zelenému čtvrtku.
Špenát je zelenina, kterou je možné konzumovat jak syrovou v salátech, tak různě kuchyňsky upravovanou. Historie špenátu v Evropě je ve srovnání s ostatními druhy zeleniny relativně krátká. S největší pravděpodobností se pěstoval původně v Persii (Íránu), arabští obchodníci jej dovezli do Indie a v polovině sedmého století našeho letopočtu se dostal do Číny. První evropskou zemí, kde se špenát pěstoval, bylo v 11. století Španělsko, odkud se pak šířil dále po celé Evropě. První recepty se špenátemse dochovaly v kuchařské knize z roku 1390. Na skutečné evropské výsluní se špenát vyšplhal ve chvíli, kdy se Kateřina Medicejská, narozená ve Florencii, stala v roce 1547 francouzskou královnou. Nařídila totiž dvorním kuchařům, aby každé jídlo doprovázeli špenátem. Ještě dnes se mnohým pokrmům se špenátem říká „florentské“.
Vědecký omyl, který se stal mýtem
Odolnost zimních odrůd této zeleniny vůči chladnému podnebí a časná jarní sklizeň v době, kdy dříve byla jiná zelenina vzácná, učinily ze špenátu pokrm nezbytný během velikonočního půstu. Nejvíce oblíbený byl na Zelený čtvrtek, kdy v jídlech převládala zelená zelenina a luštěniny. Tato strava v tento den měla lidem zaručit zdraví po celý rok. Špenát je lidskému zdraví velmi prospěšný a jarní přísun vitamínů důležitý. Pouze pověst o jeho obrovském obsahu železa vznikla omylem. Traduje se, že ji spustil špatný zápis desetinné čárky v laboratoři německého chemika Ericha von Wolfe, který od roku 1870 studoval přítomnost železa v listové zelenině. Nikdo výsledek dlouho nezpochybňoval. Mýtus kolem nutričních hodnot špenátu pravděpodobně ovlivnil i tvůrce Pepka námořníka. Chyba byla nakonec opravena v roce 1937, ale „špenátové nadšení“ už bylo nezastavitelné, a to právě i díky Pepku námořníkovi. Tento kreslený hrdina přišel na svět ve třicátých letech minulého století. Jeho nadlidské schopnosti, získávané ze špenátu, posunuly tuto zeleninu v žebříčku oblíbenosti skokově vzhůru. Například v USA vzrostla spotřeba tak rapidně, že producenti špenátu postavili Pepkovi sochu v Christy City, texaském městě, které žije především z pěstování špenátu.
Poklad pro zdraví, ale nevhodný pro každodenní menu
Špenát je nízkokalorická zelenina, bohatá na vitamíny A, C, K a skupiny B a schopná dodat lidskému organismu řadu minerálů, zejména draslík, vápník, hořčík a železo, má také vysoký obsah beta-karotenu (prekurzor vitaminu A). Jeden šálek špenátu dokonce pokryje zhruba dvojnásobek doporučeného denního příjmu vitamínu K, který společně s kalciem a magnéziem napomáhá udržovat silné kosti. Špenát ovšem obsahuje i kyseliny šťavelové, které brání vstřebávání vápníku. Proto není doporučován denně, případně je dobré zároveň (a nebo ve stejných dnech) konzumovat i potraviny, které obsahují vápník. Špenát je dobrý nejen pro zdraví kostí, ale má i příznivý vliv na zdraví srdce, snižuje krevní tlak, chrání oční sítnici, je významným antioxidantem atd.
Recept na nejlepší špenát
Seznam potřebných surovin
450 g mraženého špenátového protlaku
25 g oleje
50 g cibule
20 g hladké mouky
150-200 ml mléka (podle potřeby)
2-3 stroužky česneku (podle chuti)
sůl
mletý pepř
Doporučujeme
reklama
Jak na to:
Cibuli jemně nakrájíme a na oleji osmahneme do zesklovatění. Přidáme mouku a za stálého míchání usmažíme světlou jíšku. Stále mícháme, zalijeme mlékem, pečlivě rozmícháme nebo rozšleháme metličkou a přidáme povolený (rozmražený) špenát i s tekutinou. Mléka dáme podle potřeby - podle toho, jestli budeme chtít špenát hustší nebo řidší. Znovu za stálého míchání přivedeme k varu. Osolíme, opepříme a zhruba 20 minut zvolna povaříme, občas promícháme. Ke konci varu ještě přidáme rozetřený česnek v množství podle chuti. Hotový špenát podáváme buď jako přílohu k masu a bramborovým knedlíkům nebo s bramborami a vejci či jako náplň do slaných palačinek.
