Jídlo s dlouhou historií a velkou tolerancí k různým chutím
Název lasagne zřejmě pochází z řeckého slova lasana, které označovalo nádobu, v níž se vařilo. Starověcí Řekové toto slovo používali i pro jídla v dané nádobě uvařená. Existuje i verze, že lasagne pocházejí z řeckého „laganon“: šlo o ploché, čtvercové těsto z mouky a vody, jehož tradici si v 11. století přinesli s sebou řečtí přistěhovalci do Itálie. Další rozsáhlé zmínky o jídlech typu lasagní se objevují ve středověku. První doložený recept na pokrm nesoucí název lasagne pochází z počátku 14. století, z anonymní kuchařky Liber de Coquina (Kniha o vaření), pravděpodobně z oblasti Neapole. Výrazně se však lišil od dnešních pokrmů tohoto jména. V roce 1634 zveřejnil Giovanni Battista Crisci ve své kuchařce „La Lucerna de Corteggiani“ (vydané v Neapoli) jeden z prvních receptů na lasagne, plněné sýrem a následně zapékané v troubě. Tento recept byl důležitým mezníkem v historii neapolských lasagní, odlišných od pozdější (celosvětově známější a oblíbenější) boloňské varianty, která vznikla až v 19. století a používá bešamel. Jeden ze skvělých tipů na přípravu lasagní je i dnešní recept na mini lasagne podle Toporecepty.cz.