Dovolená je od slova ‚dovolit si‘

Po několika dovolených strávených v hotelových komplexech, ve kterých je úplně jedno, zda jste v Řecku, Turecku, nebo na Arubě, a po letech práce v turistickém průmyslu jsem začala pozorovat zvláštní chování jistého druhu lidí. Své zástupce tohoto druhu má snad každý národ, některé jich však mají požehnaně víc než národy jiné. Zástupci tohoto druhu říkejme neutrálně turista. Turista si dovolí všecko, co mu celý rok není dáno. Dnešní človĕk ztýraný každodenní rutinou vydělávání peněz chce především pohodu a relax. Ne každý se však umí dát do pohody jako mávnutím kouzelného proutku. Chce to čas a uvolňovací techniky. Ty bývají mnohdy různorodé…

Remcání dovoleno

Nejednou to začíná už v letadle, kdy si turista dovolí dát o jeden či dva drinky více. Protože na něj celý rok ječí šéf, případně je to typ frustrovaný z neutěšené situace vlastní firmy, dovolí si taky vynadat letušce na palubě (musí být přece zvyklá a k tomu má úsměv v popisu práce – a ON je na dovolené!). Tyto uvolňovací techniky bývají obzvlášť často praktikovány, poněvadž přinášejí okamžitý efekt.

Dále si náš turista dovolí trošku remcat v recepci hotelu, že chtěl jiný pokoj. Nakonec, po předem prohrané bitvě s manažerem hotelu, se však spokojí s tím, co je, a opíjí se představou blankytného bazénu nebo moře a plejády barevných drinků, kterých si opět dovolí dát více než obvykle (je na dovolené, ne?).

Ta dieta musela stát za to!

Dámy turistky si dovolí ukázat světu tělo v plavkách (přece nedrží půl roku dietu a nepatlaly na sebe krémy proti celulitidĕ jen proto, aby se pěkně prezentovaly pouze manželovi chrnícímu v ložnici!). Dovolí si pouštět oko na mladé zajíčky u bazénu (vše závisí na úspĕchu a průběhu diety, eventuálně na stupni momentálního alkoholového opojení). Dovolí si zmrskat se na šrot klidnĕ i několik po sobě jdoucích dnů a konečně nebudou muset maskovat kocovinu v kanceláři, nýbrž ji v klidu vyleží na pláži, s černými brýlemi na nose a vyprošťovacím drinkem s míchátkem v podobě barevného slunečníku.

Sním to VŠECHNO

Dovolená je však taky místem pro nezřízený příjem potravy. Turisté si dovolí sníst, co se do nich vejde. Pro vĕtšinu turistů ‚all inclusive‘ znamená ‚all you can eat and drink‘ – máme to zaplacené, tak šup tam s tím. Relaxují ve frontě na snídani, oběd i večeři, a jakmile se dostanou na řadu u švédského stolu, chovají se jako děti v Somálsku po návštěvě humanitární pomoci. Berou si na talíře VŠECHNO. Od každého něco, mají to zaplacené, takže si to prostě dají! Co naplat – doma by se dortu zalitého želatinou odrazkově zelené barvy ani nedotkli, ale na dovolené si to prostĕ nemůžou nedovolit!

Nejlepší lehátko pod sluncem

Další relaxační technikou je každodenní ranní bitva o ‚rezervaci‘ lehátka u bazénu. To je velmi častý jev. Ve jménu lepšího průběhu celé dovolené turista denně vstává už v pět hodin ráno (v šest už nejsou k dispozici žádná lehátka!) a v mírném poklusu běží hodit své tři ručníky (eventuálnĕ čtyři i pĕt, záleží, kolik členů turistovy rodiny je na dovolené) na odpovídající počet lehátek. Je nutné, aby u toho přemýšlel, kam bude dopadat slunce i v pozdních odpoledních hodinách, aby se turistova manželka mohla dokonale opálit i po obědě. Dalším důležitým kritériem při výběru lehátka je blízkost tzv. beach nebo pool baru. Blízkost toalet není rozhodující, pokud je blízko moře, v horším případě i bazén… Takové maličkosti turista neřeší a voda v hotelovém bazénu tak nejednou připomíná barvou i konzistencí opalovací olej smíchaný s různými tělními tekutinami. Turista je na dovolené, tak co by si nedovolil, ne?

Vše dovoleno i pro děti

Na takové dovolené si dovolují i dĕti. Vypuštěny do kids klubu pod dozor jednoho nebo dvou animátorů, kteří nejčastĕji ovládají anglický a ruský jazyk, se stávají malými šelmami, které nereagují na žádné povely. Pro klid všech kolem popíjejí zásadně kolu (v hotelech s možností ‚all inclusive‘ to nebývá kola, ale sladký sycený nápoj s kolovou příchutí...) a celý týden nebo i dva jedí tři teplá jídla denně, která sestávají se smažených hranolek a rybích prstů…

Po takto strávené dovolené se jeden cítí, že potřebuje dovolenou po dovolené. Člověk si potřebuje odpočinout od každodenního vstávaní v pět, od bitev o stůl na večeři, od zvlčilých dětí. Potřebuje taky zhubnout a uklidnit žaludek anacidem a dát si malý detox.

Palma, nebo smrk?

Přesto se z mnohých z nás ten výše zmíněný turista minimálnĕ jednou za rok stane. Jsme hnáni pudem, který nám velí si odpočinout. Čím dál více z nás si ‚pořádnou‘ dovolenou může dovolit, a tak si dovolujeme téměř vše, co se nám zlíbí. A zapomínáme tak na základní vĕci. Že odpočinek nemusí nutně znamenat dálku pod palmami, protože dobře si odpočinout můžeme i u kámošky na kafi nebo s rodinou na procházce. Tento rok jsme si dovolenou nedovolili kvůli narození našeho syna právě o prázdninách. A tak na víkend plánuju ‚výlet‘ do blízkého lesa, kde jsme pro samý shon a spěch snad už rok nebyli – to jsme si teda dovolili hodně!