Na vůni čerstvě upečených skořicových rolek je něco magického. Je uklidňující, nostalgická a nezaměnitelná – dokonalá směs sladkého a kořeněného tepla. Švédskou klasiku jménem kanelbullar si sice můžete koupit v pekařství, ale těm domácím se nic nevyrovná. Provoní vám celý domov a přinesou hřejivou atmosféru, kterou v obchodě nekoupíte.
Jak se zrodil tento celosvětový hit, který dnes nechybí v nabídce žádné řemeslné kavárny ani mezinárodních řetězců? Kanelbullar je slavná cukrovo-skořicová spirála typická pro severoevropské země. Ve Spojených státech ji lidé znají spíše pod názvem cinnamon roll, tedy skořicová rolka, u nás jí převážně říkáme skořicový šnek. Svět ji replikuje na tisíc způsobů, ať už s polevou, bez ní, kulatou, čtvercovou, tenkou nebo extra nadýchanou, ale základ zůstává stejný. Ve Švédsku se recept zrodil ve 20. letech 20. století a stal se neodmyslitelnou součástí tradiční fiky. Tato švédská kávová přestávka je spíše společenským rituálem a pilířem tamní kultury než pouhou pauzou na espresso.
Za vznikem kanelbullaru stojí paradoxně válečný nedostatek. První světová válka s sebou přinesla přísná omezení dovozu surovin, jako byl cukr, vejce a máslo. Když se tyto ingredience po válce vrátily na pulty, pekaři a hospodyňky oslavili konec strádání tím, že začali věnovat čas sladkým receptům, které byly do té doby opomíjené. Díky ekonomickému oživení si Švédové na konci dvacátých let mohli dovolit i dražší, exotické zboží. Koření ovšem mělo na severu dlouhou tradici. Do Evropy skořici původně přivezli už staří římští obchodníci ze Srí Lanky po Hedvábné stezce. Ve středověku byla tak vzácná, že fungovala jako platidlo s hodnotou srovnatelnou se zlatem či stříbrem. Podobně fascinující historii má i kardamom, zvaný král koření. Do Skandinávie se dostal zřejmě už ve středověku díky Vikingům, kteří ho přivezli z tehdejší Konstantinopole. Dodnes jde o jedno z nejdražších koření světa, hned po šafránu a vanilce, protože jeho sběr probíhá výhradně ručně. Sláva pečiva kanelbullar ve Švédsku vyvrcholila v roce 1999, kdy byl 4. říjen oficiálně vyhlášen Národním dnem skořicových šneků (Kanelbullens dag).
Část toho, co dělá skořicové rolky tak neodolatelnými, je kombinace textur a chutí. Droždí dodává těstu charakteristickou nadýchanost, zatímco skořicovo-máslová náplň s sebou nese hřejivou sladkost. Klasické severské pečení se ovšem neobejde také bez čerstvě mletého zeleného kardamomu. Ten rolce dodává výraznou, citrusově-mentolovou vůni. Seveřané ho milují natolik, že kromě skořicových pletánek pečou také čistě kardamomové uzlíky. Kardamom obecně přidávají do kynutých buchet, vánočního pečiva, a dokonce i do slaných jídel, jako jsou masové kuličky nebo nakládaní sledi. Ale vraťme se ke skořicovým šnekům. Recept je jednoduchý a příprava snadná. Vyzkoušejte náš dnešní postup (zdroj: Toprecepty).
V míse smícháme vlažné mléko se dvěma lžičkami moučkového cukru a droždím. Necháme stát 15 minut, dokud nevzejde kvásek. Do mísy navážíme mouku se dvěma lžícemi cukru, přidáme sůl, rozpuštěné máslo, kvásek a vše důkladně zpracujeme v těsto, které necháme přikryté utěrkou na teplém místě nakynout do dvojnásobného objemu (asi 45 až 60 minut). Až je těsto nakynuté, rozdělíme ho na dva díly. Každý vyválíme na obdélník, na který rozetřeme 50 g změklého másla a posypeme rovnoměrně cukrem smíchaným se skořicí. Pláty srolujeme jako roládu a nakrájíme na kousky silné asi 2,5 cm. Ty klademe na plech vyložený pečicím papírem a necháme ještě 30 minut kynout. Poté potřeme rozšlehaným vejcem a pocukrujeme krystalovým nebo perličkovým cukrem. Troubu předehřejeme na 210 °C. Šneky pečeme 9 až 13 minut a necháme vychladnout na mřížce.
.jpg)
