Herečky z Rafťáků vzpomínají na natáčení před dvaceti lety: Točily, pařily, skončily na kapačkách a zamilovaly se

Když režisér Karel Janák po úspěchu filmu Snowboarďáci přišel s dalším projektem, vsadil opět na příběh dospívajících hrdinů, rozbouřených hormonů, zábavy a milostného dobrodružství. Film Rafťáci sleduje dvojici kamarádů Danyho a Filipa (Vojta Kotek a Jiří Mádl), kteří se tajně vydávají na vodu, kde doufají především v jedno: „Že přijede raft plný krasavic a budou řvát: Filipe, panici! Chcem tě!“ a že nasbírají spoustu nových vzrušujících zážitků a třeba i letní lásku.

Natáčení probíhalo především v jižních Čechách, zejména v okolí Českého Krumlova na řece Vltavě, která patří mezi nejoblíbenější české vodácké trasy. Možná jste i vy ve filmu poznali některé kempy a jezy, které dobře znáte z vlastního letního vodáckého dobrodružství. Právě autentické prostředí, letní atmosféra a civilní humor přispěly k tomu, že se z této komedie stal takový hit.

První příležitost hereček, které dnes mají Českého lva

V hlavních rolích se představili Vojta Kotek a Jiří Mádl, kteří již byli slavní díky filmu Snowboarďáci. Herečka Veronika Khek Kubařová na natáčení s nimi vzpomíná, jako by se točilo s nějakými hollywoodskými herci. „Během natáčení je všude pronásledovaly buď fanynky, nebo paparazzi,“ prozradila. Kromě nich byly do filmu obsazené mladé herečky, z nichž některé stály teprve na začátku kariéry. Pro mnoho z nich se tak právě Rafťáci stali důležitým startem do hereckého světa. Některé z nich dnes patří mezi nejvýraznější tváře české filmové a televizní scény. Například Tereza Ramba a Eliška Křenková se během let zařadily mezi nejobsazovanější české herečky a obě dnes patří také mezi držitelky prestižní ceny Český lev.

Natáčení na desítkách míst i ve studené vodě

Natáčení Rafťáků nebylo jen bezstarostnou letní zábavou. Filmaři se během práce potýkali s řadou náročných situací – především kvůli tomu, že velká část děje se odehrává přímo na řece, což přinášelo technické komplikace. Aby mohly vzniknout dynamické záběry z rozbouřené řeky, musel štáb vyrobit speciální konstrukci na raft, na kterou zavěsil kameru. Ta pomáhala stabilizovat obraz a umožnila natočit akční scény tak, aby působily co nejautentičtěji.

Kromě technických překážek si své strasti užili také herci. Ačkoliv se film natáčel v létě, rozhodně neměli tropické podmínky. Voda měla někdy jen kolem deseti stupňů, takže pobyt v řece nebyl vždy příjemný. Například Jiří Mádl musel při jedné scéně spolu s Vojtou Kotkem skončit ve vodě i se stanem – a přiznal, že právě voda nikdy nepatřila mezi jeho oblíbené živly. Natáčení však mělo vliv i na osobní život některých tvůrců. Během práce na filmu se do sebe zamilovali například herečka Veronika Khek Kubařová a režisér Karel Janák. Vztah vznikl také mezi Terezou Ramba (tehdy Voříškovou) a Vojtou Kotkem.

„Bylo to jako ocitnout se v Hollywoodu,“ vzpomíná Andrea Kerestešová

Jak na natáčení dnes vzpomínají samotné herečky? Pro Andreu Kerestešovou znamenal film zásadní životní moment. Do Česka tehdy přišla jako mladá studentka ze Slovenska, která si teprve hledala cestu k herectví. „Pro mě to byla opravdu velká věc. Studentka z východního Slovenska, která toužila být herečkou – a navíc v Česku. Byl to pocit, jako kdybych se dostala do Hollywoodu,“ vzpomíná dnes pro Marianne.cz. Natáčení pro ni bylo natolik důležité, že kvůli němu dokonce změnila své plány. „Byl to velký mezník mého života. V té době jsem měla zaplacený program work & study v Americe, ale zrušila jsem ho. Maminka se dost zlobila, ale já jsem si šla plnit svůj sen.“

Na film se dnes už příliš nedívá. Viděla ho vlastně jen při premiéře v kině. Přiznává, že tehdy pro ni bylo těžké smířit se s tím, že její hlas byl ve filmu předabovaný. Zároveň dodává, že se obecně na své televizní role příliš nedívá – prý má v sobě velmi přísného vnitřního kritika. Samotné vodáctví pro ni tehdy bylo úplně novým světem. „V kraji, odkud pocházím, se nic takového nedělalo. Koukala jsem jako puk a vůbec jsem nechápala, proč všichni na vodě řvou ‚ahoj‘,“ směje se herečka.

Veronika Khek Kubařová doufá, že mnoho historek se nedostane na veřejnost

Na natáčení velmi živě vzpomíná také Veronika Khek Kubařová. Jak říká, film byl plný energie nejen před kamerou, ale i mimo ni. „Rafťáci bylo neskutečně nabité natáčení i čas mimo něj. Byli jsme ubytovaní v Krumlově a buď jsme točili, nebo pařili,“ říká s úsměvem. Většina historek z té doby podle ní zůstane raději jen mezi účastníky natáčení. Na film se dnes herečka občas ráda podívá. „Ne že bych si ho cíleně pouštěla, ale když běží, podívám se moc ráda a vzpomínám.“

Natáčení na řece ale nebylo vždy jednoduché. Jak sama přiznává, práce na vodě přinášela řadu nečekaných situací. „Jednou na nás mával štáb ze břehu a my jim mávaly zpátky a pochopitelně krafaly. Až když záchranáři naskákali do vody, pochopily jsme, že se blíží jez a my o tom vůbec nevíme. Museli nás odtáhnout ke břehu,“ vypráví herečka jednu z příhod. Vzpomíná také na podmínky a velkou zimu. „Štáb byl v zimních bundách a čepicích a my v plavkách. Odskákala jsem to zdravotně a skončila na pohotovosti s obstřiky zad. A jednou jsem byla i na kapačkách z vyčerpání. Bylo to opravdu intenzivní natáčení.“ Na vodu se ale přesto ráda vrací. „Myslím, že jsem se tam naučila kormidlovat loď, ale jistá si tím nejsem,“ směje se. Když jede na vodu dnes, její manžel ji prý galantně nechává na háčku. „Mám ráda pomalé plutí tichou krajinou. Jako by se na chvíli zpomalil čas.“

Film, který překonal rekordy

Snímek byl zároveň velkým diváckým úspěchem. Už během prvního víkendu po premiéře dorazilo do kin více než 103 tisíc diváků, čímž film překonal tehdejší rekord, který držel snímek Tmavomodrý svět. Celkově pak komedii v českých kinech vidělo téměř půl milionu lidí a tržby se vyšplhaly přibližně k sedmdesáti milionům korun. Recenze přitom film často srovnávaly s předchozím hitem režiséra Karla Janáka, tedy s komedií Snowboarďáci a upozorňovaly na to, že obsazení mnoha stejných herců může být pro diváka matoucí.

Dočkáme se návratu slavné dvojice?

Zdá se, že svět úspěšných komedií režiséra Karela Janáka, by se mohl znovu otevřít. V poslední době totiž naznačuje, že by se rád vrátil k atmosféře filmů Snowboarďáci a Rafťáci – tentokrát ale s novým příběhem a s hrdiny, kteří už dávno nejsou teenageři. Janák v rozhovorech uvedl, že by nešlo o klasické pokračování po mnoha letech, ale spíše o volné navázání na styl obou filmů. Nový příběh by sledoval hrdiny ve chvíli, kdy už jsou dospělí, a reflektoval by i generaci diváků, která s nimi před lety vyrůstala.

Režisér zároveň prozradil, že o projektu už mluvil s herci Jiří Mádl a Vojtěch Kotek a s jejich návratem by rád počítal. Scénář zatím není úplně dokončený, ale podle jeho slov je z velké části napsaný. Pokud by se projekt skutečně podařilo realizovat, šlo by o návrat k jedné z nejúspěšnějších českých komediálních dvojic posledních dvaceti let. Filmy Snowboarďáci i Rafťáci totiž viděly v kinech statisíce diváků a jejich hlášky i scény si fanoušci dodnes pamatují.