Rozmarné léto aneb Jak si výkyvy počasí pohrávají s naší náladou?

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný,“ zní notoricky známá věta z filmu Rozmarné léto. Možná jste ji v duchu pronesli také, a to ve chvíli, kdy jste před deštěm zavřeli všechny okenice a horoucně doufali, že se hromy a blesky protentokrát vašemu obydlí vyhnou. Propršená noc ale pravděpodobně nevedla k pochmurnému a zataženému ránu. Naopak, letošní léto dokazuje, že po bouřce se vždycky vyjasní. Tyto rychlé změny počasí narušují nejen naše prázdninové plány, ale také si pohrávají s naší náladou. Pokud tedy během propršených dnů máte náladu pod psa, pak rozhodně nejste sami. 

Mohlo by se vám líbit

Letní afektivní porucha aneb Když vám léto způsobuje depresi

Když se po kapkách vytrácí úsměv

Pokud v posledních dnech trpíte špatnou náladou nebo trudomyslností, pak je pravděpodobné, že na vině je právě nestabilní počasí. Už studie z roku 1979, zveřejněná v Journal of Personality and Social Psychology, ukázala, že počasí ovlivňuje naši náladu prostřednictvím symbolickým asociací. Podle vědců to v praxi funguje tak, že modrá obloha a sluneční paprsky stimulují myšlenky na letní aktivity, jako je plavání, cestování a odpočinek. Naopak zamračené dny asociují rušení plánů nebo hledání deštníku. V jiné studii zase vědci poprosili dobrovolníky, aby zhodnotili svou náladu během slunečních a deštivých dnů. Asi nikoho nepřekvapí, že nálada a úroveň štěstí šla ruku v ruce s intenzitou slunečních paprsků. A do třetice všeho dobrého. Existuje také studie, která prokázala, že 9 % populace můžeme označit za „nenávistce deště“. Jedná se o lidi, kteří se během propršených dnů cítí naštvaněji, než ve dnech zalitých sluncem.

Mimochodem, vědci také pracují s pojmem meteosenzitivita. Nehledejte za ním žádné složitosti, meteosenzitivita je citlivost na změnu počasí, která se vyskytuje zhruba u jedné třetiny populace. Nejčastěji se s meteosenzitivitou můžeme setkat u lidí s chronickými nemocemi, psychickými problémy nebo u lidí, kteří prodělali úraz. Na druhou stranu je důležité dodat, že i zdraví jedinci můžou během špatného počasí bojovat s lehčí formou meteosenzitivity. Ta se sice neprojevuje zhoršením zdravotních problémů, ale může potrápit spánkový režim, výkonnost nebo soustředěnost. Náhlá změna počasí také častokrát vede k bolestem hlavy, špatnému dýchání, únavě nebo vnitřnímu neklidu. 

A zase ten vitamín D

O vitamínu D bylo v posledních měsících napsáno mnoho. Studie zveřejněná v Irish Medical Journal tvrdila, že lidé s dostatkem vitamínu D jsou méně náchylní k onemocnění koronavirem. O významu vitamínu D v boji proti koronaviru svědčil také fakt, že Francouzská lékařská akademie vydala v květnu loňského roku doporučení, aby nakažení lidé nad 70 let dostali dávku vitamínu D. Vypadá to, že vitamín D si dokáže posvítit nejen na koronavirus, ale také na naši náladu. Výzkumy totiž naznačují, že existuje silná korelace mezi nedostatkem vitamínu D a vznikem deprese. Pokud se tedy sluneční paprsky delší čas schovávají za dešťovými mraky, pak je důležité, abyste do svého jídelníčku zakomponovali potraviny bohaté na tento vitamín. Konkrétně si připravte lososa, sardinky nebo jiné mastné ryby. Krok vedle neuděláte ani s mléčnými výrobky, vaječnými žloutky nebo některými cereáliemi. Hladinu vitamínu D v těle můžete zvýšit také doplňky stravy. V tomto ohledu si dejte pozor, abyste do košíku nevhodili vitamín D2, který pochází ze zeleniny. 

Mohlo by se vám líbit

Ať je duši dobře aneb Malé kroky k psychické pohodě