Čeština je plná nejrůznějších gramatických chytáků. Když nejsme dostatečně pozorní, častokrát se stane, že chybu ve větě zkrátka přehlédneme. Necháte se v našem kvízu nachytat, nebo dokážete získat plný počet bodů?
Žijeme v uspěchaném světě. A právě proto kolikrát správné gramatice nevěnujeme tolik pozornosti, kolik bychom měli. Častokrát se tedy stane, že ve spěchu přehlédneme chybu ve větě, nebo ji, v horším případě, sami uděláme. Chybovat je ale lidské. A v záludné češtině to zdaleka není nic těžkého. Naopak, se správnou gramatikou velice často bojují i rodilí mluvčí, kteří se s češtinou setkávají dnes a denně.
Mezi nejčastější chyby patří problémy se skloňováním podstatných a přídavných jmen, kdy lidé chybují zejména v používání správného pádu, především ve složitějších větách. Interpunkce je další oblastí, kde se často chybuje, hlavně při použití čárek. Typickým omylem je také nesprávné oddělení vedlejších vět, kdy čárka buď chybí, nebo je použita zbytečně. Dále jsou velmi časté chyby při psaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách. Ačkoli je to problém, se kterým se potýkají především děti, ani dospělí se mu nevyhnou. Složitosti přináší i psaní velkých písmen, zejména u názvů míst, institucí nebo svátků.
Velmi častým problémem je také shoda přísudku s podmětem. Pokud je podmět v množném čísle a obsahuje různé rody, zvolit správnou koncovku bývá pro některé z nás obtížné. Slovní spojení a fráze představují další výzvu, kdy se nesprávně používají ustálené výrazy. Jedná se například o spojení „abychom šli“, které lidé často zaměňují za chybné „abysme šli“.
