10 kroků k úspěšné kariéře podle manažerky: Pravidlo tří věcí vám pomůže během největšího shonu

Mnoho let ve vedoucích funkcích, zkušenosti z domova i ze světa – to je šéfka Creative Dock Group, společnosti, která vytváří firmy a technologické produkty na míru. Je ale vlastně jedno, v jaké oblasti Gabriela Teissing působí. Lídrem nebo lídryní se člověk nerodí, ale stává. Pokud jste na manažerské pozici nebo byste na ní jednou chtěla být, přečtěte si 10 tipů od ženy, která opravdu ví, co to je, vést tým.

Posunujte věci kupředu

„Jsem akční typ. Miluju nastavování věcí, cestu z chaosu do systému. Jenže pak přijde fáze, kdy už všechno jede, lidi ví, co mají dělat, a já začnu trpět. Tak posunu hranici, přiberu další odpovědnost, novou roli, další výzvu. A než se naděju, už to není jen jeden tým, ale celé oddělení. Pak druhé. Pak celá firma. Najednou jste lídr. Ne proto, že jste to plánovali, ale protože jste ten, komu to celé zůstalo v rukách. Vedení lidí není funkce, ale důsledek, když něco fakt chcete posunout dál.“

Pomáhejte lidem růst

„Dřív jsem měla pocit, že když mám energii, směr a chuť věci dělat, ostatní se prostě chytí. Postupem času jsem zjistila, že to není štafeta. Lidé si nepředávají vaši pochodeň, ale potřebují, abyste běželi vedle nich. Je to o tom, poznat, v čem je kdo silný, a pomáhat mu růst. Mluvit jasně a jednoduše není banalita. Je to polovina práce. Používat věty, kterým každý rozumí, a říkat je pořád dokola, aby všichni opravdu věděli, proč něco děláme a kam jdeme.
Dřív jsem předpokládala, že lidé vidí svět jako já, že chtějí svobodu, riziko, dobrodružství. Ale ne každý to tak má. Hodně z nás potřebuje hlavně pocit bezpečí. Jasné mantinely, vysvětlení, kontext.“

Nesnažte se zavděčit všem

„Několikrát se mi stalo, že když jsem přebírala tým nebo firmu, přišly nepříjemné komentáře: ‚Jestli si myslíš, že tady něco změníš, tak se pleteš. Jsi jen další blondýna v řadě.‘ Nebo: ‚Čekal bych, že tahle firma vybere někoho silnějšího.‘ Ty věty mě naučily, jak někteří lidé reagují, když přijdete s energií a změnou. Někdy jen potřebují čas a jistotu, že to, co říkáte, myslíte vážně. A že se nezhroutíte na první překážce. Vedení není o tom, aby vás všichni milovali. Je to o respektu, o důvěře a o tom, že si najdete pár lidí, se kterými to táhnete klidně roky.“

Naučte se říkat ne

„Říkat ‚ne‘ není pro každého. Někteří lidé nesnášejí konflikt tak moc, že udělají cokoli, jen aby se mu vyhnuli. Já s konfliktem problém nemám, ale trvalo mi dlouho naučit se říkat ‚ne‘ tak, aby mělo váhu, a ne pachuť. Nevypadat u toho vzdorovitě, nečervenat se, nešeptat. Říct ‚ne‘ klidně, srozumitelně, s respektem.“

Kdo nechybuje, neroste

„V životě jsem udělala tolik chyb, že bych z nich mohla postavit silnici první kategorie. Každá chyba mě posunula. Často se stalo, že jsem si říkala: Tak tohle byla fakt blbost, Gabi. A za pár měsíců se ukázalo, že to byla jedna z nejlepších věcí, co mě potkaly. Všechny chyby mě naučily víc než jakákoli moje správná rozhodnutí a úspěchy. Bez chyb není úspěch a růst.“

Poznejte své hranice

„Jsem trochu jako pružina, natahuju se, natahuju, až vystřelím a pak padnu. Umím jet dlouho, ale neumím brzdit včas, takže se často vyčerpám. Dneska vím, že to není známka síly, ale špatného zacházení se svými silami. Mám jedno vodítko. Když se mi nechce do práce tak, že mě z toho bolí hlava nebo žaludek, vím, že je zle. Tělo říká: Zastav, prosím. V tu chvíli pomáhá jediná věc – pauza. Nadechnout se, nabrat energii, poodstoupit. Tlak na výkon je zdravý, dokud vás posouvá. Když vás začne bolet, už vás nežene dopředu. Jen vás tlačí ke zdi.“

Pečujte o tělo i duši

„Jsem starý tyršovec. Věřím, že člověk musí pečovat o tělo i o duši, jedno bez druhého dlouho nevydrží. Každý den dělám něco fyzického: pilates, běh, výšlapy, tenis nebo kolo. V zimě lyže a skialpy. A když potřebuji úplně vypnout, nořím se do ledové vody. Stejně poctivě trénuju i hlavu. Občas zajdu k psycholožce, čtu filozofické knihy. Snažím se chápat své emoce, reakce i limity. Je to takový mentální strečink. A když přijde velký shon, mám jedno pravidlo: určím si tři nejdůležitější věci a všechno ostatní nechám být. Mnohokrát se mi v životě potvrdilo – nikdy to není tak horké, jak se zdá.“

Učte se od kolegů

„Technologie se vyvíjejí tak rychle, že snaha mít absolutní přehled je předem prohraná. Mám ale štěstí na kolegy z různých oblastí a díky nim mám přehled, který dává smysl, ne jen informační šum. Technologie mě baví, zajímá mě, jak mění chování lidí a byznys. Největší výzva dneška není v rychlosti, ale v interpretaci. V tom, jak technologie používáme a k čemu.“

Nevyhýbejte se AI

„AI není vševědoucí orákulum. Je to chytrá pomocnice, která mi dá možnosti a já si musím vybrat, která z nich dává smysl. Občas ji zpochybním nebo si ověřím fakta jinde. Kritické myšlení je pořád důležitější než dokonalý algoritmus.“

Úspěch patří týmu

„Je to jako ve sportu. Úspěšný sportovec má kolem sebe tým trenérů, fyzioterapeutů a lidí, kteří ho drží, když padá, a tlačí, když má ještě kam. Přesto ve světě byznysu pořád přežívá představa, že CEO je polobůh, který všechno ví, všechno rozhoduje a táhne firmu na svých ramenou. Ale za úspěchem firmy nikdy nestojí jeden člověk, je to tým lidí, kteří táhnou stejným směrem. Někdo přináší energii, vizi a směr a je viditelný, ale bez ostatních by to byla jen osamělá jízda s prázdnou nádrží. CEO je ve skutečnosti dirigent, který potřebuje orchestr. Bez něj by to bylo jen mávání rukama v tichu,“ uzavírá Gabriela Teissing z Creative Docku.