Neplodnost je dnes stále častější problém. A důvod nemusí být vždycky na první pohled zřejmý. Někdy se hledá příčina u ženy, jindy u muže, často se jich sejde hned několik. A občas stojí za potížemi něco, co by člověka vůbec nenapadlo – imunitní systém.
Když se Klára s Martinem rozhodli, že nastal správný čas na miminko, čekali ledacos. Že to třeba nepůjde hned. Že budou nervózní. Že každý měsíc budou trochu víc sledovat kalendář a trochu méně žít přítomným okamžikem. Ale rozhodně nečekali, že jednoho dne uslyší větu, která jim bude připadat tak trochu jako sci-fi: „Vaše tělo vytváří proti spermiím antispermální protilátky.“ To jsou protilátky, které imunitní systém vytváří proti spermiím. Co bude dál? Mají šanci na dítě, ptali se tehdy oba.
Imunitní systém má za úkol chránit nás před tím, co do těla nepatří. Jenže někdy se může chovat až příliš horlivě. Antispermální protilátky mohou vzniknout u ženy i u muže. „Pokud jsou přítomné ve větším množství a skutečně se vážou na spermie, mohou zhoršovat jejich pohyblivost a také šanci oplodnit vajíčko,“ vysvětluje MUDr. Jana Voborská z kliniky Europe IVF. Spermie pak mohou mít složitější cestu tam, kam potřebují. Mohou se shlukovat, hůře se pohybovat nebo mít problém projít hlenem děložního hrdla. V některých případech může být ztížená i jejich schopnost navázat se na vajíčko a proniknout do něj.
Pozitivní test ještě neznamená neplodnost
To, že lékaři zjistí přítomnost antispermálních protilátek, ještě neznamená rozsudek a automatickou příčinu neplodnosti. „U části mužů nebo žen je můžeme prokázat, aniž by měly zásadní vliv na jejich plodnost. Proto se význam hodnotí vždy v kontextu celého páru a s maximální individualizací,“ vysvětluje lékařka reprodukční medicíny Jana Voborská. V praxi ani nejsou jednou z nejčastějších příčin neplodnosti. A jak lékařka dodává, setkávají se s nimi spíše u menší části párů a ještě menší část má tak významný nález, že jej můžou považovat za pravděpodobnou překážku početí. Klára s Martinem měli svým způsobem „smůlu“, u nich skutečně tyhle protilátky byly problémem.
Když Kláře a Martinovi lékaři řekli diagnózu, zeptala se: „Takže jsem na jeho spermie alergická?“ Přestože se o tomto problému někdy mluví jako o „alergii na sperma“, nejde o klasickou alergii, jakou známe třeba u pylu nebo některých potravin. Tohle laické označení se sice často používá, protože imunitní systém skutečně proti spermiím reaguje. Mechanismus a význam antispermálních protilátek pro plodnost jsou ale trošku jiné. Hlavně to není důvod domnívat se, že žena nebo muž jsou „alergičtí na partnera“, takže by bylo lepší ho vyměnit za jiného.
Co když protilátky skutečně překážejí?
Lékaři se dříve snažili antispermální protilátky přímo potlačovat, například pomocí léků tlumících imunitní systém. „Dnes jsme v tomhle směru podstatně opatrnější. Nemáme dostatečně kvalitní důkazy, že by rutinní potlačování imunity vedlo k lepším výsledkům léčby neplodnosti. A současně může mít taková léčba nežádoucí účinky,“ vysvětluje lékařka Jana Voborská. Pokud tedy protilátky skutečně představují významnou překážku, není nutné vést s imunitním systémem dlouhou válku. Moderní reprodukční medicína umí problém jednodušeji obejít. Přesně tak se to nakonec stalo i v případě Kláry a Martina.
Doporučujeme
reklama
Jedna spermie a šikovný embryolog
Klára s Martinem se dozvěděli, že se nemusí vzdát šance na miminko. Lékaři jim doporučili IVF (umělé oplodnění) s metodou ICSI. Klára říká, že už slovo IVF v ní nejdřív vyvolalo obavy. „Do té doby jsem si říkala, že když jsme oba relativně zdraví, nějak se to musí podařit,“ říká. Pak jí embryolog vysvětlil, co se při ICSI vlastně děje. Při této metodě embryolog vybere jednu spermii a pomocí tenké mikrojehly ji zavede přímo do vajíčka. Právě tím se může obejít část mechanismů, kterými můžou antispermální protilátky spermie ovlivňovat. Klára s Martinem se nakonec dočkali. Dvě čárky na těhotenském testu a nyní už půlroční dcera.
Zdroj: Autorský text, MUDr. Jana Voborská, Klinika Europe IVF, Klára B.
Lada Nosková: Štve mě, že v roce 2026 ještě někdo řeší váhu
.jpg)
