Hraběnka Marie Kinsky zachraňuje zámek ve Žďáře a je k neuvěření, jak proměnila domek zahradníka

„Vaše výsosti, vítejte ve své komnatě.“ Tahle slova sice při vstupu do pokoje neuslyšíte, ale pocit určitého privilegia zažijete stoprocentně. Vždyť se právě chystáte složit hlavu na jednom z nejhezčích míst Vysočiny, které je spojováno se stavitelským géniem, architektem Janem Blažejem Santinim. Domkem i areálem zámku Žďár nad Sázavou nás provedla sama hraběnka Marie Kinsky, jejíž rodině byla památka navrácena v restituci roce 1994. V té době byla nemovitost v žalostném stavu – podepsaly se na ní hlavně necitlivé zásahy z dob totality. Jedna část byla nešťastně zrekonstruovaná, respektive nenávratně zničená včetně fresek, další část už jen chátrala. Marii a jejímu manželu Constantinovi se na rekonstrukci podařilo získat finanční prostředky z evropských fondů a díky jejich snaze zámek vzkvétá. Hraběnka překvapuje neotřelým přístupem k interiérům, proto se stejně jako v zámku i v pokojích Zahradníkova domku potkává mix nejrůznějších stylů. Zatímco velká čela postelí a nábytek na míru připomínají historii, sanita v koupelně následuje moderní design. Návrh zařízení svěřila hraběnka do rukou designérce, která léta spolupracuje s námi v Marianne Bydlení, Alexandře Dýckové. Ta spolu s architektkou Martinou Spurnou dokázala vystihnout její záměr a do projektu vložila i své šikovné ruce.

Mohlo by se vám líbit

Necelých dvacet kilometrů od Plzně stojí skvost: Exkluzivně jsme se nechali provést jihočeským Belvederem

Styl zařízení i barvy určil nedaleký zámek

„Se stoupající návštěvností roste i poptávka po ubytování, což byl hlavní důvod přestavět Zahradníkův domek. Donedávna tu bylo informační centrum, původně ale sloužil jako stáj a v roce 1833 zde žil zahradník. Designérce i architektce jsem nechala volnou ruku, věděla jsem, že projekt svěřuji správným lidem,“ říká hraběnka. V Zahradníkově domku se nacházejí čtyři luxusní apartmány. Každý z nich vítá hosty předsíňkou s příjemným posezením, kde ze stropu zhlíží nádherný florální oblak jako obří lustr. Odtud se vstupuje do velkého pokoje s manželskou postelí. Pokoje nabízejí stejný komfort, ale aby bylo možné je odlišit, má každý jiné barevné ladění. Hosté mohou nocovat v růžovém, cihlovém, žlutém, nebo zeleném pokoji. „V místnostech jsme pracovali s barvami Kreidezeit, které jsme probarvovaly přírodními pigmenty a vznikly tak unikátní odstíny. Mým záměrem bylo se co nejvíce přiblížit tomu, jak a čím se malovalo dříve,“ popisuje Alexandra Dýcková. „Nábytek jsem volila moderní, ale nikoli módní. V tom je velký rozdíl. Módní věci vás baví jednu sezonu, než je nahradí nový trend, kdežto moderní design může žít v interiéru věčnost. V každém pokoji je nábytek vyrobený na míru s pár starožitnými kusy, některými přímo z depozitáře zámku. Každý pokoj je odlišený také tvarem čela postele, které vyrobil a namořil pečlivě vybranými odstíny truhlář. V tvarosloví jsme vycházeli z architektury zámku,“ dodává designérka.

Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno.

Mohlo by se vám líbit

Jiří Langmajer nás exkluzivně pozval na návštěvu svého kutlochu

Galerie: Galerie: Život u zámku

7 fotek 8 fotek