Od roku 2011 stojí Marie Kinsky nejen za materiální, ale také v jistém smyslu za duchovní rekonstrukcí zámku. Tady se ve stínu stoletých kaštanů nachází Zahradníkův domek. Jméno nedostal jen tak pro nic za nic, skutečně tu kdysi žil zahradník, který pečoval o zámeckou zeleň. Dnes uvnitř najdete čtyři barevně odlišené pokoje, v nichž se potkává kombinace českého baroka a moderních prvků.
„Vaše výsosti, vítejte ve své komnatě.“ Tahle slova sice při vstupu do pokoje neuslyšíte, ale pocit určitého privilegia zažijete stoprocentně. Vždyť se právě chystáte složit hlavu na jednom z nejhezčích míst Vysočiny, které je spojováno se stavitelským géniem, architektem Janem Blažejem Santinim. Domkem i areálem zámku Žďár nad Sázavou nás provedla sama hraběnka Marie Kinsky, jejíž rodině byla památka navrácena v restituci roce 1994. V té době byla nemovitost v žalostném stavu – podepsaly se na ní hlavně necitlivé zásahy z dob totality. Jedna část byla nešťastně zrekonstruovaná, respektive nenávratně zničená včetně fresek, další část už jen chátrala. Marii a jejímu manželu Constantinovi se na rekonstrukci podařilo získat finanční prostředky z evropských fondů a díky jejich snaze zámek vzkvétá. Hraběnka překvapuje neotřelým přístupem k interiérům, proto se stejně jako v zámku i v pokojích Zahradníkova domku potkává mix nejrůznějších stylů. Zatímco velká čela postelí a nábytek na míru připomínají historii, sanita v koupelně následuje moderní design. Návrh zařízení svěřila hraběnka do rukou designérce, která léta spolupracuje s námi v Marianne Bydlení, Alexandře Dýckové. Ta spolu s architektkou Martinou Spurnou dokázala vystihnout její záměr a do projektu vložila i své šikovné ruce.
„Se stoupající návštěvností roste i poptávka po ubytování, což byl hlavní důvod přestavět Zahradníkův domek. Donedávna tu bylo informační centrum, původně ale sloužil jako stáj a v roce 1833 zde žil zahradník. Designérce i architektce jsem nechala volnou ruku, věděla jsem, že projekt svěřuji správným lidem,“ říká hraběnka. V Zahradníkově domku se nacházejí čtyři luxusní apartmány. Každý z nich vítá hosty předsíňkou s příjemným posezením, kde ze stropu zhlíží nádherný florální oblak jako obří lustr. Odtud se vstupuje do velkého pokoje s manželskou postelí. Pokoje nabízejí stejný komfort, ale aby bylo možné je odlišit, má každý jiné barevné ladění. Hosté mohou nocovat v růžovém, cihlovém, žlutém, nebo zeleném pokoji. „V místnostech jsme pracovali s barvami Kreidezeit, které jsme probarvovaly přírodními pigmenty a vznikly tak unikátní odstíny. Mým záměrem bylo se co nejvíce přiblížit tomu, jak a čím se malovalo dříve,“ popisuje Alexandra Dýcková. „Nábytek jsem volila moderní, ale nikoli módní. V tom je velký rozdíl. Módní věci vás baví jednu sezonu, než je nahradí nový trend, kdežto moderní design může žít v interiéru věčnost. V každém pokoji je nábytek vyrobený na míru s pár starožitnými kusy, některými přímo z depozitáře zámku. Každý pokoj je odlišený také tvarem čela postele, které vyrobil a namořil pečlivě vybranými odstíny truhlář. V tvarosloví jsme vycházeli z architektury zámku,“ dodává designérka.
Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno.
Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno.
