Kde lenoší slavní herci: Štěpán Benoni ve srubu, Jiří Langmajer má pánský kutloch

Místo, kde se učí divadelní role, odpočívá, poslouchá jazz, nebo řádí s malým vnukem. Takový je výsledek radikální proměny zahradního domku, který po deseti letech konečně plní svůj účel. „Je to skutečně velmi osobní prostor. S mým čtyřletým vnoučkem si hrajeme, že je to kutloch jenom pro kluky. Minule jsme si tu pustili hudbu tak hlasitě, že málem popraskaly zdi,“ vypráví oblíbený herec o své přestavěné pracovně. Dřív byl zahradní domek skladištěm nepotřebných věcí, dnes je to útulný a pohodlný prostor, kam se dá zašít doslova na celý den. „Od Aduš jsem dostal  krásnou širokou postel, na kterou se můžu v případě nutnosti natáhnout. To je vlastně jediný kus nábytku, který jsem měl předem koupený, jinak je všechno z Bonami. Tak se těším, že se tady občas se ženou natáhneme spolu,“ pochvaluje si. Kromě toho je v interiéru starý gramofon, desky, knihovna i pohodlný pracovní stůl. Vše se nese v pánském stylu, interiéru dominuje lahvově zelená výmalba, doplněná o výraznější černé či dokonce oranžové kusy nábytku. Dostatek umě vybraných textilních doplňků vytváří skutečně útulný prostor, kde se musí krásně pracovat i odpočívat.

Štěpán Benoni vyměnil Prahu za srub nedaleko Šumavy

„Vždycky jsem snil o tom žít ve srubu, ale myslel jsem si, že to nepůjde, protože v té době jsem oba i s mou ženou Vlaďkou pracovali v Praze. Ale hrozně rychle jsme si tu zvykli a pak přišel covid. Byli jsme rádi, že nemusíme být zavření ve městě. A najednou jsme tu byli trvale,“ vypráví oblíbený herec, který ke srubu přišel vlastně náhodou, když brouzdal v nabídkách realitních kanceláří. „Já jsem tohle místo znal, protože jsme sem s bráchou a tátou jezdili odmala na ryby. Je tu kousek pstruhová řeka, takže když jsem na realitce na srub narazil, dělal jsem všechno pro to, aby byl náš a naštěstí se zadařilo. Se ženou máme pocit, že zde bydlíme odjakživa a to je především kvůli místním lidem, kteří jsou skvělí. Během půl roku jsme si tady našli opravdu blízké přátele, kteří nám pomohli opustit ten pražský svět a zakořenit právě tady. Náš kamarád má ranč a inspiroval nás k tomu pořídit si koně,“ pochvaluje si Štěpán, který nedávno dokončil přestavbu podkroví. „Veškerý starý nábytek, co tu byl, jsem rozmlátil, vyhodil, něco jsme darovali. Nakonec jsem vybral nábytek značky Ubud, který je vyrobený z teaku. Na tomhle nábytku je perfektní to, že se dá s čímkoliv skvěle kombinovat, taky mezi sebou a jednotlivé kusy spolu skvěle ladí. Přestože mám v interiéru různé barvy dřeva, hezky to k sobě všechno ladí. Jedinou nevýhodou je, že je to tu maličký. Vždycky přijedu do Ubudu a koupil bych tam úplně všechno, ale v podkroví máme dvě malinký ložnice, takže jsem musel opravdu pečlivě vybírat s metrem v ruce. Časem se snad ještě pustím do koupelen a nové kuchyně.”