Blog: Já na tom dělám!

Známá píseň bratří Ebenů se mi někdy vybaví, když vedu debaty o flexibilitě v práci a práci z domova - či vlastně odkudkoli. Souvisí s častým pocitem, že když někoho nevidíme pracovat, tak ho nemůžeme přímo kontrolovat a tím pádem asi pracuje méně než v kanceláři. Že produktivní pracovník je ten, který sedí v kanceláři a vykazuje požadované množství "odpracovaných" hodin. Jenže můžeme opravdu dát rovnítko mezi hodiny strávené na pracovišti a skutečným výkonem? A kam se v takovém přístupu ztrácí podstata práce - něco vytvořit?
Zajímavé srovnání ukazují statistiky OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). V žebříčku zemí podle průměrného počtu odpracovaných hodin vedou země, které naopak uzavírají žebříček produktivity a HDP na odpracovanou hodinu A obráceně - země, kde lidé nepracují tolik hodin, vykazují nejvyšší produktivitu. Jinými slovy počet hodin vůbec nevypovídá o tom, jaký výsledek jsme dosáhli a co jsme vytvořili.
Podobně to, že někdo sedí v kanceláři, neznamená, že pracuje. Podle naší nedávné studie kolem 40% zaměstnanců českých malých a středních firem pravidelně v práci brouzdá po nepracovních stránkách na webu, řeší on-line bankovnictví či soukromé maily. Stejně tak ale platí, že řada lidí je doma mnohem efektivnější než v práci, zejména u činností, které vyžadují koncentraci či kreativní myšlení. Lidé zpravidla věnují práci čas, který ušetří na cestování. Často navíc mají pocit, že musí ukázat, že opravdu pracují, a pracují o to intenzivněji. Podle jedné studie pracují lidé, kteří mají možnost plně si zorganizovat čas i místo práce, o polovinu více než ti, kteří tuto plnou flexibilitu nemají.
Spíše než o místo, kde lidé pracují, jde o to, jak jsou vedeni, hodnoceni a motivováni. Pokud je klíčový počet hodin na pracovišti, pak se snadno může stát, že po kanceláři běhají „velmi vytížení“ pracovníci, pro které je „nestíhání“ životním stylem. Pokud je rozhodující výsledek a nikoli počet hodin u stolu, pak se každý snaží co nejrychleji dosáhnout cíle a získat prostor pro cokoli jiného. A pokud šéf umí zadat práci a vést lidi tak, aby věděli, čeho a kdy mají dosáhnout a jak řešit zádrhely po cestě, pak je opravdu jedno, kde pracují. Myslím, že je načase hodnotit lidi podle toho, co udělají, ne podle toho, „na čem dělají“ a kde. Rozhodně je mi sympatičtější přístup v Dánsku, kde člověk během každé z 1436 hodin ročně vytvoří třikrát více hodnoty než mexický pracovník během svých 2228 hodin. Těch 792 hodin, které zbydou, raději prosportuji, pročtu a prospím.
A jak to máte vy? Kde se vám nejlépe pracujete? Kdy a za jakých podmínek fungujete nejefektivněji?
Redaktorka Marianne.cz zkouší svatební účesy pro rok 2026
Nejčtenější články
Doporučujeme
Načíst dalšíMohlo by se vám líbit

Nechtěli rekonstruovat koupelnu za statisíce. Nakonec ji proměnili sami za pár víkendů a za zlomek ceny
