Starobylý dům v Lokti libě vonící po perníku

Předtím, než se přistěhovali do tohoto starobylého města se středověkým hradem nad řekou Ohří, která jej obtéká ze tří stran, bydleli na samotě u lesa. Byl tu sice klid, ale pro keramičku Jitku to přeci jen nebylo ideální místo pro podnikání. Toužila po domě, kde mohla tvořit a zároveň mít vlastní obchod. Po čase se manželům podařilo koupit hrázděný dům právě v Lokti nedaleko zdejšího hradu. Jeho původ sahá do 17. století, ve sklepě odhalili dokonce románské a gotické klenby.

S respektem k historii

Manželé chtěli vrátit domu podobu, jakou míval za první republiky. Tehdy tu fungovala restaurace, kterou po válce převzal jistý pan Kopačka. Dům ale znárodnili a panu Kopačkovi se tím zhroutil svět. Poslední majitel před Hlavsovými pak bohužel dům velmi necitlivě zmodernizoval. „Nahoře byl balkon s plastovými okny a jednotlivé pokoje trochu připomínaly zotavovnu ROH. Krásné a cenné hrázdění v kuchyni nebylo ani vidět. Dnes je trend trámy přiznávat, ale dřív se za ně lidé spíše styděli,“ popisuje stav domu poté, co se stali jeho majiteli paní Jitka. Manžele tak čekala náročná práce. Podle dobových fotografií místo balkonu znovu vystavěli pavlač. Použili k tomu trámy získané z demolice staré stodoly. Následovalo zvelebení dvorku, který hyzdila garáž a hromady písku. Plastová okna a dvěře vyměnili za repliky těch původních a interiér vybavili dobovým nábytkem. Přestavbu domu museli konzultovat s památkáři. Dům sám sice není památkově chráněný, ale místo, kde stojí ano.

Bydlení s kavárnou

„Při rekonstrukci jsme museli dodržovat určitá pravidla, ale památkářům se naše představa líbila. Díky nim také víme, že máme doma třista let staré trámy,“ vzpomíná Jitka. V Lokti není mnoho pracovních příležitostí, a tak ani krámek s keramikou v přízemí moc neprosperoval. proto se manželé rozhodli zrekonstruovat i spodní část domu. Nově opravené prostory dnes slouží výstavám a současně provozu kavárny. Jitka peče každý den výborné sladké i slané koláče, zdejší specialitou jsou však loketské perníčky. S těmi, které se obvykle pečou na Vánoce však nemají nic společého. Jsou bezlepkové, s kandovaným ovocem, mandlemi, ořechy a medem. Ke kavárně je totiž přidružený malý ateliér, v němž se konají výtvarné kurzy.

Při odhodu z kavárny si nezapoměňte vzít suvenýr – tradiční loketský perník, upečený stejně jako všechny ostatní pochoutky, ve zdejší kuchyni.

Zdroj: Venkov a styl, styling: Saša Dýcková

Galerie: Galerie: Dům s kavárnou v Lokti

11 fotek 12 fotek