Barevné domečky hučí a vzduch se tetelí vůní rozkvetlých stromů i horkem. Přes pět milionů včel devadesáti úlech vyrábí med, který si za pár týdnů namažeme na chleba, především díky Josefu Němcovi, včelaři ze Vševil, který tu včelaří již čtvrtou generaci.
Včelstva Josefa Němce žijí v devadesáti úlech rozestavených na zahradě ve dvou řadách pod rozsochatou hrušní. Včely sosají i nektar z nepočetného jabloňového sadu, rybízových a angreštových keřů v zahradě i polí v okolí, nejčastěji osázených řepkou. V létě vyrábějí řepkový med a po jejím odkvětu odlétávají až do 1 km vzdálených lesů a připravují lesní med, tzv. medovicový.
Úly mocně hučí, ale včely si nás, návštěvníků, nevšímají, maximálně si občas na někom odpočinou při cestě z louky obtěžkány pylem. Josef Němec chová mírnou odrůdu včel kraňských už od svých sedmi let. Jeho pradědeček zde choval včely od 19. století a v tradici rodu pokračoval i jeho syn a vnuk. Josef Němec pracoval 34 let jako hasič, nějakého bodnutí se nebojí a mezi včelami chodí bez ochrany. „Včely nemají rády výrazné parfémy, pot a prudké pohyby, to jsou pak agresivnější,“ říká Josef Němec.
O včelín se stará celý rok. V zimě se vyrábějí nové rámky a včelstva se zbytečně neruší. Na jaře je třeba provést údržbu a úklid úlů, zkontrolovat stav včelstva. „Letos hodně včelstev zničila varroáza, roztoč podobný klíštěti. Část svých včel jsem proto prodal ostatním včelařům, kteří o svá včelstva přišli,“ říká Josef Němec.
„Včelí matky přestávají klást v listopadu a začínají hned po novém roce. Včely, které se narodí v srpnu, dožijí až do dubna, ty květnové žijí pouze dva měsíce, pak zemřou vyčerpáním. Pyl a nektar sbírají včely co nejblíže úlu, při jeho nedostatku jsou však schopny doletět i pět kilometrů daleko. Chuť a barva medu záležejí na původu pylu a sezoně, na tom, které kultury včely zrovna medují. Od dubna do června opylovávají včely kvetoucí pole a stromy, přes léto se soustředí na květiny na loukách a od konce srpna sbírají pyl z lesa. Je-li v medu jasný původ pylu, může být tak označen, například akátový, řepkový, luční Kvete-li v oblasti hodně rostlin, značí se: světlý, luční, květový či lesní a tmavý medovicový – pouze z lesních kultur. Čistý a přírodní med po pár týdnech zkrystalizuje, tmavý později než světlý. Vazkou konzistenci si udrží med pastovaný, tedy speciálně upravený ihned po vytočení,“ vysvětluje Josef Němec.
Venkov a styl
