Letošní masopust zase ukáže, že staré zvyky nejsou přežitek. Právě naopak. Nabízejí radost, sounáležitost i poctivé jídlo. Kdo se chce na chvíli zastavit, potkat sousedy a zažít opravdovou atmosféru venkova, má ideální příležitost.
Jakmile skončí vánoční svátky a zima se začne lámat, venkov pomalu ožívá. Lidé vytahují masky, domlouvají se na zabijačkách a v hospodách se řeší, kdo letos povede medvěda. Masopust má v českých vesnicích zvláštní postavení. Není to jen akce v kalendáři, ale období, kdy se lidé potkávají jinak než obvykle. Veseleji. Uvolněněji. A hlavně spolu.
Masopust se neřídí pevným datem, ale velikonočním kalendářem. V roce 2026 připadne jeho vrchol na druhou polovinu února a masopustní úterý vychází na 17. února. Právě tomu předchází několik týdnů, kdy je dovoleno hodovat a užívat si všeho, co se má před půstem omezit. Na venkově se tenhle čas vždy bral vážně. Nejen jako zábava, ale jako přirozený předěl mezi zimním klidem a jarní prací. Dřív šlo o poslední možnost pořádně se najíst a nabrat sílu. Dnes už sice obchody praskají ve švech celý rok, ale smysl masopustu zůstává. Dopřát si víc, než je běžné, a udělat si radost bez výčitek.
Masopust nebyl nikdy jen o jídle. Byl o vztazích. O tom, že se lidé sešli, otevřeli domy, hospody i stodoly. Zabijačka nebyla soukromá záležitost, ale společenská událost. Každý pomohl, každý ochutnal a nikdo nezůstal stranou. Na venkově měl masopust i praktický význam. Maso se zpracovalo, zásoby se doplnily a zima se tak nějak symbolicky uzavřela. Tenhle duch sdílení se v některých obcích drží dodnes. A právě tam má masopust tu nejsilnější atmosféru. Masopustní masky nejsou jen převleky. Každá z nich něco znamenala. Medvěd symbolizoval sílu a hojnost, kobyla přinášela štěstí hospodářství, bába s nůší připomínala koloběh života. Masky si mohly dovolit to, co jindy nešlo. Tropit si žerty, dělat hluk, obracet role. Průvod chodil od domu k domu, hrála muzika a hospodáři masky neodmítali. Dát něco k snědku a napití nebyla povinnost, ale čest. I dnes, když se masopust koná spíš symbolicky, právě průvody dělají z obyčejné soboty výjimečný den.
Na masopust se jí poctivě. Tučný čtvrtek byl dnem, kdy se neřešilo množství ani složení. Na stolech se objevovalo vepřové v mnoha podobách, knedlíky, zelí, polévky z vývaru, tlačenka i škvarky. Pilo se pivo, někde víno, jinde pálenka. Sladké zastupovaly koblihy smažené na sádle. Voňavé, mastné, posypané cukrem. Přesně takové, jaké si dnes mnozí pamatují z dětství. Masopustní kuchyně si na nic nehraje. Je jednoduchá, sytá a poctivá. A právě proto tak dobře funguje.
Pokud chcete masopust zažít doopravdy, vyhněte se velkým akcím, kde se prodávají suvenýry a vstupenky. Nejkrásnější masopusty se odehrávají v malých obcích. Tam, kde se lidé znají a tradice není show, ale samozřejmost. Vyhlášené oblasti jsou Hlinecko, Chodsko, Slovácko nebo Valašsko. Ale často stačí poptat se v okolí. Řada vesnic pořádá masopust třeba jen jednou za pár let, o to víc si ho užijí. Atmosféra bývá uvolněná, přívětivá a nehraně veselá.
Kde se můžete pobavit v roce 2026?
22. 2. Masopustní neděle ve Slatiňanech 2026,
24. 1. Svitavský masopust 2026,
14. 2. Masopustní průvod a veselice Lanškroun 2026,
7. 2. Masopust v Moravské Třebové 2026,
31.1. Olomoucké masopustní veselí 2026.
Zdroj: kudyznudy.cz, hodyhody.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
