Pochutnávali si na něm naši předci i staří Římané, my jej přesto většinou neznáme a nesbíráme. Mladé výhonky chmele otáčivého, lidově nazývané chmelíček nebo pazoušky, jsou velmi ceněnou delikatesou, která konkuruje chřestu. Vykupují se draze, neboť musejí být čerstvé, sklízejí se ručně a jde o poměrně mravenčí práci. Například v Belgii jedna z chmelařských farem prodává kilo zhruba za 3500 korun.
Ač dnes chmel bereme jako jednu z hlavních složek piva a víc nás nezajímá, dřív se tato rostlina konzumovala běžně jako zelenina. První zmínky o chmelu jsou už z antiky. Staří Římané sbírali planě rostoucí mladé výhonky, které na jaře vyrážely ze země, a vychutnávali si je prý jako salát se solí, pepřem, octem a olivovým olejem. Chmelové výhonky (pazoušky nebo chmelíčky) sloužily na počátku jara jako jeden z prvních čerstvých zdrojů vitaminů po dlouhé zimě i ve středověku.
S masivním rozvojem pivovarnictví se chmel jako běžná zelenina přestal téměř využívat. Přesto byl i v 18. století na Žatecku vyhlášenou lahůdkou chmelový salát z výhonků. Prý si na něm pochutnával dokonce slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe (1749–1832), který podle městské kroniky projížděl Žatcem roku 1810 a dvakrát také roku 1812. Další zajímavou zmínkou o chmelíčku je ta z první poloviny století dvacátého. Kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1934 popisuje výhonky chmele už jako luxusní delikatesu podobnou chřestu a popisuje jejich přípravu následovně: „Mladé výhonky (vyprané a vařené ve slané vodě s citrónovou šťávou) se podávají s různými omáčkami (paprikovou, smetanovou apod.), s máslem nebo obložené zastřenými či sázenými vejci.“
Foto: hoppecruyt.be
V Belgii je pěstování chmelových výhonků tradicí, která nevymizela. Na farmě 't Hoppecruyt můžete v sezóně koupit kilo za 140 eur.
S košíkem k potoku
Tradice sběru a konzumace mladých chmelových výhonků je dodnes živá zejména v Belgii. Existují tam dokonce speciální farmy určené k jejich pěstování. Jde o docela výnosný byznys. Například chmelařská farma v Provenu s názvem 't Hoppecruyt prodává v sezóně výhonky chmele za cenu 140 eur za kilogram. Pěstují se z kořenů ve tmě uvnitř nízkého domku, neboť nejcennější jsou (podobně jako u chřestu) bílé části výhonků, ke kterým nejde světlo. Seženete je tu od poloviny února do začátku dubna. A jak chutnají? Prý jako něco mezi jarním chřestem a sladkým, šťavnatým mladým hráškem. Ostatně v březnu si to můžete vyzkoušet sami. Divoký chmel (Humulus lupulus) roste v Česku velmi hojně jako popínavá trvalka. Protože jde o vlhkomilnou rostlinu, nejčastěji ho najdete podél vodních toků v lužních lesích či pobřežních křovinách, na okrajích lesů a hájů a také podél plotů a zídek, které mu slouží jako opora. U chmelnic raději nesbírejte, neboť půda i rostliny mohou být ošetřeny chemickými postřiky.
Anebo si chmel na zahradě sami vypěstujte. Hodí se skvěle jako rychle rostoucí popínavka na zastínění zahradních pergol nebo jakéhokoli nevzhledného místa, které se za zelenou hradbou krásně schová. Chmel potřebuje oporu a vlhčí, výživnou půdu. Ideální období k jeho výsadbě je teď na podzim, zhruba od poloviny října do konce listopadu. Vykopejte jámu (zhruba 30 na 30 cm), na dno dejte kompost a sazenici zasaďte tak, aby kořenový krček byl těsně pod povrchem půdy. Při výsadbě ke konstrukci nezapomeňte nasměrovat rostlinu, aby se mohla správně ovíjet. Už během léta vám chmel vyroste zhruba 2 až 3 metry. V prvním roce se však na jaře doporučuje nechat rostlině všechny výhony, aby zesílila. Se sklizní proto počkejte. A jak na ni následující rok? Na jaře byste měli na vyrážející chmelové výhonky tzv. nakopčit hlínu (podobně jako u brambor), aby zůstaly bílé, křehké a velmi jemné. Jakmile výhonek ztvrdne a zdřevnatí, je už nepoživatelný. A pozor, chmelové výhonky velmi rychle vadnou a ztrácejí křupavost, proto je nejlepší je zpracovat ještě v den sběru. Stejně jako v případě chřestu se dají konzumovat i mladé výhonky zelené, které lze také nakládat. Naložené můžete ochutnat třeba od značky Chuť Moravy, která má Chmelíček ve své nabídce.
Zdroj: autorský text, Wikipedia, Český rozhlas, czechspecials.cz, muzeumzatec.cz, izahradkar.cz
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
.jpg)
