Jaro je tu: Které druhy zeleniny můžete v březnu vysít rovnou na záhon

Aby se vaší úrodě dařilo, musí mít na vyklíčení a růst dobré podmínky. Základem je proto ještě před tím, než se pustíte do samotného setí, pečlivě připravit záhony. Nejprve je zbavte případného plevele, listí a dalších nečistot. Půdu pak můžete rýčem prokypřit a zapracovat kompost, případně hnojivo (čerstvý hnůj na jaře ale do záhonů nepatří). Odstraňte hroudy a kameny a nakonec povrch srovnejte hráběmi a nechte odpočinout, aby nebyla půda před výsevem příliš „načechraná“.

Pařeniště JUWEL BIOSTAR 1500, 5990 Kč, lanitgarden.cz

Pařník je jistota 

Záhony máme připravené a konečně můžeme přistoupit k samotnému výsevu. Začíná se s druhy, které dokážou klíčit i při relativně nízkých teplotách. Které to jsou? Kořenová zelenina, jako ředkvičky nebo mrkev, a pak také hlávkové saláty a rukola. Vždyť salát bývá první úrodou ze zahrady, na které si po dlouhé zimě můžeme pochutnat. Máte pocit, že je na výsev ven přece jen pořád ještě zima? Vsaďte na pařeniště! Vzhledem k tomu, že je v něm vyšší teplota půdy, urychluje klíčení semínek a mladé rostlinky ochrání před mrazem, studeným větrem i prudkými dešti. Pokud pařeniště nemáte, můžete si na záhoně pomoct bílou netkanou textilií. Ve chvíli, kdy teplota půdy přesáhne 5 °C, už se ale venkovního výsevu obávat nemusíte. Vedle zmíněných druhů zeleniny mohou do země také semínka petržele, špenátu, hrách nebo kopr. A nastává správný čas i na výsadbu cibule sazečky a česneku. Pokud jste si tedy česnek nevysadili už na podzim.

Návod, jak vysévat konkrétní druhy mrkve najdete na sáčcích se semínky.

Mrkev, ředkvičky i salát 

Jak při výsevu jednotlivých druhů zeleniny postupovat, najdete vždy na sáčku se semínky. Každý druh má trochu jiné nároky. Například mrkev a ředkvičky mají rády lehkou, prokypřenou půdu, do které je vyséváme v řádcích zhruba 10–15 cm od sebe. Ředkvičky budete moct sklízet už asi po měsíci od výsevu. Jen pozor, jsou poměrně náročné na zálivku (aby nedřevnatěly). Mrkev roste přece jen déle a musíte ji jednotit (protrhávat). Obvykle se jednotí dvakrát - nejprve, když jsou rostlinky asi 5 cm vysoké, a pak až zesílí. Dozrávat by měly mrkve ve vzdálenosti asi 3 až 5 cm od sebe. Salát se většinou vysévá do řádků ve sponu 25x30 cm (vzdálenost mezi řádky a semeny). Pozor, semínka nedávejte moc hluboko, jinak by se salátu mohlo poškodit srdíčko a jeho kvalita pak není dobrá. Až semínka vyklíčí a rostlinky trochu poporostou, i ty je třeba vyjednotit, aby vám vyrostly pěkné velké hlávky.

Zdroj: nkz.cz, ireceptar.cz, semena.cz, rostlinky.cz