Zlomené srdce existuje. Lékař vysvětluje, jak se liší od infarktu a proč problém nejčastěji postihuje ženy

Některé životní situace nás zasáhnou tak silně, že si je tělo přestane překládat jen jako psychickou zátěž. Zrychlí se tep, vyplaví stresové hormony a organismus přepne do nouzového režimu. Jenže občas toho na srdce přijde moc. Takzvaná Takotsubo kardiomyopatie se často spojuje právě s náhlým emočním otřesem. Typicky po úmrtí partnera, rozvodu nebo silném psychickém vypětí.

Mohlo by se vám líbit

Telefonát s mámou zmírňuje stres, ukázala studie. Zavolejte jí a získáte přírodní antidepresivum

Infarkt? Ne tak docela

Připadá vám, že zlomené srdce je totéž co infarkt? Jak ale vysvětluje kardiolog Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, jde o přechodné onemocnění srdečního svalu, které svými příznaky sice infarkt připomíná, ale infarkt to není. Bolest na hrudi, tlak, dušnost, někdy pocit, že je něco hodně špatně. Pacienti se syndromem zlomeného srdce často končí na urgentním příjmu se stejnými příznaky jako lidé s infarktem myokardu. Vyšetření ale ukáže překvapivou věc. Věnčité tepny nejsou ucpané (jako v případě infarktu). „Charakteristická je přechodná porucha stažlivosti levé komory srdeční, nejčastěji s typickým balónovitým vyklenutím hrotu,“ vysvětluje MUDr. Vrablík. Srdce získá tvar připomínající japonskou nádobu na chytání chobotnic – takotsubo. Odtud pochází i název diagnózy. Jak dále lékař připomíná, přesný mechanismus dosud není zcela objasněn. „Významnou roli však pravděpodobně hraje nadměrná aktivace stresových hormonů,“ dodává.

Proč právě ženy?

Lékaři si už delší dobu všímají jedné zajímavé souvislosti: syndrom zlomeného srdce postihuje výrazně častěji ženy po menopauze. Jedna z teorií pracuje s ochrannou rolí estrogenu. Ženské hormony totiž pravděpodobně pomáhají chránit cévy i srdeční sval před extrémní stresovou reakcí. Po menopauze se ženské tělo hormonálně mění, a právě proto může srdce reagovat na stres mnohem citlivěji než dřív. Velkou roli hraje asi i dlouhodobé psychické přetížení a způsob, jak organismus zvládá emoce. Když pak přijde silný šok nebo extrémní stres, tělo zaplaví vlna adrenalinu a dalších stresových hormonů. A tahle chemická bouře může srdce na chvíli vyřadit z provozu. To tvrdí i MUDr. Michal Vrablík. „Srdce a psychika nejsou oddělené světy. Moderní kardiologie stále víc potvrzuje, že emoční zdraví představuje důležitou součást péče o srdce, zejména u žen.“

Mohlo by se vám líbit

Nenápadné signály, které varují před infarktem. Neignorujte je, ženám hrozí srdeční kolaps víc než mužům

Zajímavost? Ne vždy je viník smutek

Překvapivě syndrom zlomeného srdce nemusí přijít jen po tragické události. Odborníci popisují i případy po velmi intenzivní radosti. Existuje i něco jako „happy heart syndrome“. Někteří pacienti skončili v nemocnici třeba po nečekané výhře, svatbě nebo obrovském překvapení. Tělo totiž nerozlišuje, jestli je emoce pozitivní nebo negativní, důležitá je její intenzita. Takže i příliš velké nadšení může být, no, trochu moc.

Srdce se většinou vzpamatuje

Na rozdíl od klasického infarktu bývá Takotsubo kardiomyopatie ve většině případů přechodná. Pacienti se během několika týdnů až měsíců často úplně zotaví. To ale neznamená, že jde o banalitu. „Onemocnění nelze považovat za benigní,“ upozorňuje MUDr. Michal Vrablík. V akutní fázi totiž mohou přijít komplikace včetně srdečního selhání nebo poruch srdečního rytmu. Proto je vždy nutné odborné vyšetření a sledování. Dlouhé roky jsme péči o srdce spojovali hlavně s cholesterolem, tlakem nebo pohybem. Moderní kardiologie ale stále hlasitěji připomíná ještě jednu věc: emoce nejsou „jen v hlavě“. Chronický stres, úzkost, vyčerpání nebo dlouhodobě potlačované emoce mají na tělo reálný dopad. A srdce bývá často první, které se ozve.

Zdroj: Autorský text, MUDr. Michal Vrablík, PubMed, Heart.org, Harvard Health