Uplynulo 37 let od okamžiku, kdy se na českém území naposledy zatáhlo oprátkové lano. Poprava Vladimíra Lulka v únoru 1989 uzavřela jednu z nejtemnějších kapitol československé justice. Než se pustíte do našeho kvízu o „slavných“ popravách, připomeňte si fakta, která nejsou pro slabé povahy.
Poprava Vladimíra Lulka 2. února 1989 vstoupila do historie jako poslední vykonaný trest smrti na českém území. Čtyřikrát trestaný recidivista si šibenici „vysloužil“ za čin, který otřásl i zkušenými kriminalisty – brutální vraždu manželky a čtyř malých dětí.
Bylo 22. prosince 1986, pár dní před Vánoci. V jednom z bytů v Předměřicích nad Labem se odehrálo peklo, které sousedé slyšeli přes zdi. Křik ženy prosící o pomoc přilákal sousedku Lenku Buriánovou. Na chodbě našla zakrvácenou ženu, která sotva dýchala.
Vzápětí se z bytu vyřítil opilý Vladimír Lulek. Svou manželku ubodal pětatřiceti bodnými ranami přímo před očima svědkyně. Poté zaútočil i na ni – bodl ji do břicha a nechal ležet. Žena ale zázrakem přežila.
Tím ale běsnění neskončilo. Lulek se zabarikádoval v bytě a postupně zavraždil tři nevlastní děti ve věku sedmi, osmi a deseti let. A nezastavil se ani u vlastní osmnáctiměsíční dcery. Nakonec se pokusil o sebevraždu podřezáním žil, ale ta mu nevyšla. Zraněného ho odvezla Veřejná bezpečnost rovnou do vazby.
U soudu Lulek sehrál divadlo. Tvrdil, že si nic nepamatuje, nechápal, proč je zavřený, a předstíral duševní chorobu. Znalecké posudky ale byly jednoznačné – v době činu byl schopen vnímat realitu a komunikovat s okolím.
Fotografie z místa činu prý otřásly i těmi, kteří už viděli ledacos. Senát proto o výši trestu prakticky nediskutoval. Za mimořádnou brutalitu a naprostou absenci lidskosti padl trest smrti oběšením. Po 25 měsících v cele smrti byl Vladimír Lulek 2. února 1989 popraven. Zajímavostí je, že Lulek nebyl posledním popraveným v celém Československu. Tím se stal muž popravený 8. června 1989 v Bratislavě.
Trest smrti byl v Československu oficiálně zrušen 1. června 1990. Všechny dříve vynesené rozsudky byly změněny na doživotní tresty. Hlavním argumentem byla nevratnost tohoto trestu – pokud dojde k justičnímu omylu, není cesty zpět.
Pamatujete na slavné popravy? Otestujte se v našem kvízu.
