Čištění zubů: od větviček s popelem až po magnetickou technologii

I přesto, že na kartáček, který známe dnes, jsme si jako civilizace museli počkat až do konce 18. století, kdy se začal vyrábět ve velkém měřítku, zubní hygiena byla součástí našich životů vždy. Pojďme si proto na úvod dát takový malý historický exkurz. Většina historických pramenů se shoduje na tom, že první něco-jako-kartáčky vznikaly už v období tři a půl tisíce let před naším letopočtem. Nepředstavujte si ale nic moderního – jedny z prvních nástrojů na čištění zubů, které se dochovaly, byly vyrobené z roztřepených větviček.

Například starověcí Egypťané je přirozeně nepoužívali bez pasty. Ta byla v té době spíše ve formě prášku, který se následně smíchal s vodou. Dnes bychom ale asi s podobnou pastou na zuby nechtěli mít nic společného. Vyráběla se z popela z volských kopyt, myrhy, vaječných skořápek, drcené kamenné soli a pemzy. Spíše než čištění si tak tehdejší očistný rituál dutiny ústní můžeme představit jako poměrně drsné abrazivní drhnutí s cílem efektivně se zbavit zubního plaku.

O to se ostatně snažil i kartáček z kostí nebo bambusu, o kterém máme záznamy z 15. století z Číny. Jednalo se o štětinový kartáček vyrobený z hrubých chlupů místních vepřů. Zvířecí štětiny byly později, v první polovině 20. století díky firmě DuPont, vyměněny za syntetické vlákno, konkrétně nylon. To se psal rok 1938 a ve světě zubní hygieny to znamenalo revoluci: kartáček mezi jednotlivými použitími lépe vysychal, a uchovával si v sobě podstatně méně bakterií.

To ale trochu předbíháme, protože design prvního moderního kartáčku vznikl ještě o pár desítek let dříve, konkrétně okolo roku 1780. Podepsaný pod ním je anglický podnikatel William Addis, který na jeho podobu měl údajně přijít ve vězení, kde byl nucen čistit si chrup hadrem se sazemi a solí. Rukojeť jeho později masově vyráběného výrobku, který se nápadně – byť v jiném měřítku – podobal koštěti, si vytvořil z hovězí kosti a čisticí část kartáčku byla vyrobená, stejně jako v Číně, z tvrdé, ale poddajné prasečí srsti. Pro náročné zákazníky pak byly k dispozici štětiny z jezevců.

Rychlý vývoj

Stejně jako další odvětví, i vývoj zubní hygieny jde ruku v ruce s nevídaným technologickým pokrokem, který nastal během (a zejména po) světových válkách. Namátkou zmíníme rok 1954, kdy byl ve Švýcarsku vynalezený první elektrický kartáček (jmenoval se Broxodent a musel být při používání zapojený v zásuvce), a rok 1960, kdy se stejným vynálezem přišla americká firma General Electric. Ta představila elektrický kartáček na baterky.

Následoval vynález sonické technologie čištění nebo té ultrazvukové, která byla patentována v 90. letech ve Spojených státech. „Pokrok v zubní hygieně ukazuje, jak moc je naše odvětví navázané na vědu a technologický vývoj,“ připomíná dentální hygienistka Adéla Sungurtekin.

Novou éru v oblasti čištění zubů pak představuje využití magnetické technologie, která k čištění využívá magnetické mikrovibrace. Inovativní technologii můžeme najít například v nové řadě elektrických zubních kartáčků Oral-B iO Series 10. Je to mimochodem také právě magnetická technologie, kterou, zatím jako jedinou, ocenila Česká stomatologická komora nebo Asociace dentálních hygienistek na Slovensku.

K magnetické technologii se váže ještě jedna zajímavost: poslední výdobytek technologického pokroku v oboru dentální hygieny čistí zuby efektivněji, jelikož dokáže odstranit plak pouhým přiložením k zubu. Lví podíl u těchto produktů na tom má také využití kulaté hlavy kartáčku, která zub krásně obejme, a tím se dostane i do hůře přístupných míst. Tím se liší například od sonických zubních kartáčků, které mají navíc většinou podlouhlé kartáčkové hlavice. Tento typ elektrických kartáčků sice narušuje plak vibracemi, ale už ho – pokud to člověk neudělá sám – nesetře.

Nejde jen o zdraví našich zubů

„Nesmíme zapomínat na to, že zubní hygiena není podstatná jen pro náš chrup, ale pro naše celkové zdraví,“ upozorňuje Adéla Sungurtekin. „Při nesprávné ústní hygieně, ať už je nedostatečná, nebo jen nesprávně prováděná, hrozí problémy spjaté s diabetem či kardiovaskulárním systémem,“ varuje. Naráží tak na fakt, že onemocnění zubů a dásní prokazatelně zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a mrtvice, cukrovky i chronických respiračních onemocnění.

„Hromadění plaku může způsobit nejen problémy s dásněmi. Jeho koncentrace kolem dásní umožňuje bakteriím, včetně Porphyromonas gingivalis zodpovědné za onemocnění parodontu, prosperovat. Tyto bakterie navíc vytvářejí toxiny, které mohou vést k zánětu a šířit se dál do našeho těla,“ říká Adéla Sungurtekin a připomíná, že Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že onemocnění dutiny ústní postihuje téměř 3,5 miliardy lidí na celém světě. „Správnou péčí o ústní dutinu můžete tuto statistiku snížit,“ dodává.

A jak by taková správná péče měla vypadat? WHO doporučuje čistit si zuby dvakrát denně fluoridovou zubní pastou, minimálně dvě minuty. Nicméně platí nepsané pravidlo, že zuby se mají čistit tak dlouho, dokud zkrátka nejsou čisté. To lze snadno zkontrolovat jazykem. Když jím po zubech přejedete, musejí být dokonale hladké. Důležité je také vědět, že jakýkoli elektrický zubní kartáček zuby vyčistí lépe než manuální zubní kartáček.

Stále vpřed

I proto, že výzkum o důležitosti zubní hygieny pokročil a poukázal na zajímavé zdravotní souvislosti a provázanosti, se technologie ústní péče neustále vyvíjí. Jednou z posledních ukázek rychlého rozvoje oboru může být i využití umělé inteligence při čištění zubů. Ta dokáže rozpoznat, zda si čistíme přední, horní a zadní plochy zubů rovnoměrně, a vede nás tak – díky důmyslnému propojení s aplikací v chytrém telefonu – k tomu nejlepšímu čištění. Při výběru správného elektrického zubního kartáčku se také zaměřte na takový, který má senzor tlaku. Ten za nás ohlídá, zda při čištění zubů vyvíjíte ten správný tlak, tím pádem také, zda na druhou stranu netlačíte příliš, což by neprospělo vašim dásním.

Vývoj zkrátka nezastavíme, a to ani v oblasti péče o ústní dutinu. Co by tomu asi naši předkové řekli, kdybychom se zmínili o tom, že dnes si zuby čistíme elektrickými kartáčky, nadto díky magnetické technologii. A co by tomu asi řekl William Gilbert, který je považovaný za otce vědy o elektřině a magnetismu.