Šediny, vrásky nebo brýle na čtení. To všechno si se stárnutím spojujeme automaticky. Málokoho ale napadne, že se s věkem může měnit i přirozená vůně lidského těla. Nejde přitom o nic nepříjemného ani ostudného. Jen o další z mnoha drobných změn, které život přináší.
O takzvané „vůni stáří“ se občas mluví s nadsázkou
nebo v různých vtipech. Jenže podobně jako na mnoha dalších stereotypech je i
na tomto kousek pravdy. Lidské tělo se během života neustále proměňuje a spolu
s ním se mění i to, jak přirozeně voníme. Není to nic, čeho bychom si museli
dělat těžkou hlavu. Koneckonců, každý věk má své specifické znaky, a vůně je
jedním z nich.
Každý člověk má svou vlastní vůni a během života se přirozeně mění. Jinak voní malé dítě, jinak dospělý člověk a trochu jinak také
senior. Nejde o nic zvláštního. Stejně jako se mění vzhled nebo kvalita
pokožky, proměňuje se i její chemické složení. Právě tyto drobné změny mohou
ovlivnit i to, jak naše tělo přirozeně voní. Není to však žádný výrazný zápach,
který by okamžitě upoutal pozornost okolí. Ve většině případů jde o velmi jemný
rozdíl, který si lidé často ani neuvědomují a jenž vnímáme spíš podvědomě.
Není to známka zanedbané hygieny
Tohle je asi největší mýtus, který kolem „pachu stáří“
koluje. Svádět všechno na hygienu by bylo trochu nefér. Kdyby stačila jedna
sprcha navíc, nejspíš bychom dávno našli způsob, jak se zbavit i vrásek nebo
šedin. Jenže lidské tělo funguje jinak. S přibývajícím věkem se mění řada procesů včetně těch, které ovlivňují naši přirozenou vůni. Čistota je
samozřejmě základ, ale některé stopy času se zkrátka schovávají hlouběji než
jen na povrchu pokožky. Pravidelná hygiena samozřejmě pomáhá udržet svěžest,
ale samotný proces stárnutí nezastaví.
Lidé dokážou často odhadnout věk druhého člověka i
podle vůně. Každý z nás má v hlavě vlastní „vonnou knihovnu“. Jedna vůně
připomene prázdniny u babičky, jiná školní tělocvičnu a další třeba první
lásku. Není proto divu, že si s určitými pachy spojujeme i různé věkové skupiny. Zajímavé ale je, že když lidé posuzovali vůně naslepo, senioři
rozhodně nedopadli nejhůře. Ukazuje se, že jde tedy spíše o naše předsudky
vůči starším lidem.
Bude se to týkat i vás?
S největší pravděpodobností ano. Stejně jako se časem
objeví první vráska nebo šedivý vlas, může se postupně proměnit i přirozená
vůně těla. To ale neznamená, že všichni budeme vonět stejně. Velkou roli hraje genetika, strava, pohyb, zdravotní stav i každodenní návyky. Někdo si změn
téměř nevšimne ani v pokročilém věku, jiný je zaznamená dříve. Každý člověk
stárne trochu jinak a žádný univerzální scénář neexistuje.
Ačkoli biologické hodiny zastavit neumíme, některé
návyky mohou pomoci cítit se déle svěže. Základem je dostatek tekutin, pestrý jídelníček, pravidelný pohyb a kvalitní péče o pokožku. Své udělá i čisté
oblečení, pravidelně prané ložní prádlo nebo důkladně vyvětraný domov. Často
totiž nevnímáme jen vůni samotného člověka, ale i prostředí, ve kterém tráví
většinu času. A právě kombinace těchto faktorů vytváří celkový dojem.
Zdroje: Autorský text, Heathline, PubMed, Verywell Health, Time
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
