Co se s vámi děje v mrazu: Chladné počasí zvyšuje riziko podchlazení i infarktu. Nepodceňte příznaky jako brnění prstů

Jakmile teplota klesne pod bod mrazu (a aktuálně mrzne opravdu hodně), tělo se snaží chránit to nejdůležitější – životně důležité orgány, tedy srdce, plíce a mozek. Krev se stahuje z okrajových částí, jako jsou prsty na rukou a nohou, uši nebo nos, směrem k srdci. Výsledek? Studené ruce, necitlivé nohy a někdy i nepříjemné brnění. Na tom není nic divného, je to přirozená obranná reakce, ale při delším pobytu v mraze může vést až k omrzlinám nebo podchlazení.

Podchlazení není jen extrém

Podchlazení se přihlásí tiše a nenápadně. Může začít třesem, únavou a pocitem, že bychom si nejraději zalezli pod peřinu. Postupně se ale může objevit zpomalené myšlení, zhoršená koordinace a apatie. Riziko roste ve chvíli, když budeme venku dlouho bez pohybu, promokneme nebo si dáme alkohol v domnění, že nás sklenka svařáku zahřeje. Bohužel alkohol dělá opak – rozšiřuje cévy a teplo z těla uniká ještě rychleji. Máte pocit, že už je vám opravdu zima „až na kost“? Nejvyšší čas vyhledat teplo, převléct se do něčeho suchého a dopřát si něco teplého (jen ne svařák).

Omrzliny nehrozí jen horolezcům

Možná si myslíte, že problém omrzlin je výsadou extrémních výprav třeba do Himálájí, ale realita vás může překvapit. Stačí silný mráz, vítr a špatně zvolené oblečení, a dokonce i vaše prsty na rukou a nohou můžou být v ohrožení. To se týká i nosu, tváří a uší. První varování? Brnění, pálení, zbledlá kůže. Když máte navíc pocit, že jsou místa tvrdá a necitlivá, měli byste okamžitě jednat a zahřát se. Ideálně ale postupně, ne skočit do horké vany nebo se posadit k radiátoru.

Zima dává zabrat i srdci

Chlad stahuje cévy, což zvyšuje krevní tlak a zatěžuje srdce. I ženy, které se běžně považují za zdravé, mohou v mrazu pocítit bušení srdce, dušnost nebo rychlejší únavu při chůzi do kopce. Právě v zimě (a když hodně mrzne) proto není ideální přeceňovat síly, běhat na tramvaj s rozepnutým kabátem nebo sportovat venku bez pořádného zahřátí.

Proč v mrazu hrozí infarkt

Mnozí mají infarkt spojený s horkem a létem, ale švédská studie z roku 2017 ukázala, že srdce zimu moc nemusí. Vědci analyzovali data od stovek lidí a zjistili, že infarkty se výrazně častěji objevují právě v chladných mrazivých dnech, při průměrných teplotách pod bodem mrazu se v denním průměru vyskytlo přibližně o čtyři infarkty víc než při teplotách nad 10 stupňů Celsia. Když je venku zima, tělo musí vynaložit víc energie, aby se zahřálo, a srdce tedy pracuje na vyšší obrátky.

Můžeme v zimě venku sportovat?

Běhání je vaše srdcovka a nehodláte se ho vzdát ani v zimě? Podle odborníků je běhání v chladnějším počasí možné a může mít i benefity, jako je mírné zrychlení metabolismu a spalování kalorií. Ale pozor. Když je mráz, může to mít i rizika. Právě proto, že intenzivní sport v zimě zvyšuje krevní tlak a zatěžuje srdce.

Navíc dýchání studeného vzduchu může dráždit dýchací cesty a hrozí i podchlazení (když nejste dobře oblečení). Pro sport tedy platí: Věnujte pozornost „wind chill“ efektu (jev, kdy vítr způsobuje, že máme pocit větší zimy, takže i když je venku „jen“ mínus pět, pocitová teplota může být mínus dvanáct) a oblékejte se do funkčního oblečení, které odvádí vlhkost a udrží vás v teple.

Jak si mráz užít bez následků

Není to až tak složité. Základem je oblékat se chytře, nejen stylově. Možná je váš zimní kabát nejnovějším módním výstřelkem, ale je opravdu vhodný do mrazu? Důležité je také vrstvení, které funguje líp než jeden silný kabát (vždy je jednodušší jednu vrstvu svléknout, než ji nemít). Nezapomínejte ani na čepici, možná v ní nevypadáte jako modelka, ale hlava potřebuje zahřát!

Kvalitní obuv je taky nutná, nosit lodičky na podpatku, když je mínus deset, chytré není. Nezapomínejte ani na pitný režim. Pocit žízně sice v chladu mizí, ale tělo potřebuje vodu pořád. Trávíte venku víc času? Vyplatí se dělat si pravidelné „zahřívací pauzy“ a poslouchat signály svého těla. Když je vám zima a necítíte prsty, běžte dovnitř, hrdinství se v mrazu nevyplácí.

Zdroje: Autorský text, Heathline, Mayo Clinic, BBC