Srdeční selhání: Strašák, který sužuje čím dál tím více Čechů

Srdeční selhání je epidemická nemoc související se stárnutím populace i životním stylem. Nejtěžší fáze postihuje nejčastěji lidi kolem 55 let, objevují se ale i pacienti ve věku života od 18 do 70 let. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze v roce 2021 uvedla, že srdečním selháním v České republice trpí již téměř 300 tisíc lidí. Léčebných metod je celá řada, záleží na rozsahu postižení srdce. Pokud chceme udělat maximum, abychom se nemocem srdce vyhnuli, zásadní roli hraje samozřejmě prevence.

Zaměřeno zdravý jídelníček i pohyb

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že k nejzákladnějším pilířům prevence patří zdravá strava. „Dbát na vyváženou stranu bez přemíry smažených potravin nebo slazených nápojů, je základ,“ říká prof. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D., přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. A jak by ideální jídelníček "pro zdravé srdce" měl vypadat? „Naplňte svůj talíř ovocem, zeleninou a celozrnnými výrobky. Jezte ryby a luštěniny, které obsahují bílkoviny, pijte neochucené mléko, do svého jídelníčku zařaďte také jogurty a sýry. Stejně tak avokádo, olivy, ořechy, semena a jejich oleje, které obsahují zdravé tuky. Místo dochucení solí použijte bylinky a koření,“ doporučuje prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., garant projektu Srdce v hlavě.

Opomenout nemůžeme ani sport. „Zdravý pohyb jako chůze, plavání nebo cyklistika podpoří nejen srdce, ale celé tělo. Samozřejmostí je také omezení pití alkoholu a kouření. K obtížím naopak přispívá sedavý způsob života, obezita a nedostatek pohybu,“ vypočítává prof. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D.

Nezapomínejte na preventivní prohlídky

Zároveň je důležité, abyste nezapomínali ani na preventivní prohlídky u lékaře. „I když se cítíte zdravý a nemáte žádné zdravotní obtíže. Nemoci kardiovaskulárního systému často nebolí a ani o nich mnohdy nevíte. Praktický lékař vám zkontroluje krevní tlak, cholesterol a hladinu cukru v krvi. Pohovoříte si také o zdravotní anamnéze a životním stylu. Tyto informace pak využijete k posouzení rizika srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice,“ dodává prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

Když prevence selže

Prevence však nemusí být všemocná a může se stát, že se srdce i přes všechnu snahu dostane na konec svých sil. Ani tehdy nemusí být vše ztraceno. „Při celkovém srdečním selhání dochází na řadu transplantace. Kromě biologických srdcí od dárců existují i mechanická, která letos slaví 20 let. Mechanické srdeční podpory už prodloužily život více než 550 lidem,“ uvádí prof. Netuka.

A jak srdeční selhání poznat a kdy vyrazit k lékaři? „Obvyklými příznaky onemocnění srdce jsou pocity dušnosti, špatně se nám dýchá zejména při námaze, chůzi do schodů a podobně, dále je to únava, někdy i pocity na omdlení. Pokud se takové stavy opakují, je na místě vyhledat lékaře a srdce raději nechat zkontrolovat,“ dodává.