Zatímco jeden školák přečte stránku za chvíli a míč chytá jako profesionál, jiný bojuje s písmenky i vlastní koordinací. Než svému potomkovi přišijete nálepku nešiky, zkuste se na jeho potíže podívat z jiné stránky. U některých dětí totiž mohou obtíže s pohybem souviset se specifickými poruchami učení, jako je dyslexie nebo dysgrafie.
Když dítěti nejde čtení, rodiče obvykle zpozorní. Když ale při honičce běží opačným směrem, přihrávku mine o metr a při pokusu o kotoul připomíná spíš klubko ponožek, snadno to odbudeme slovy: „Je to prostě nešika.“ Jenže někdy za obtížemi stojí způsob, jakým mozek zpracovává informace a koordinuje pohyb. „Ukazuje se, že u části dětí se specifickými poruchami učení se častěji také objevují potíže s koordinací pohybu, rovnováhy nebo jemnou motorikou,“ vysvětluje doc. PaedDr. Tomáš Perič, Ph.D., garant všestranného sportovního programu pro děti Gymnathlon.
Pod slovem dyslexie si možná představíte školáka, který se trápí se čtením. Jenže potíže s učením se můžou u některých dětí projevovat i horší koordinací pohybů, rovnováhou nebo problémy s jemnou motorikou. Neznamená to, že každé dítě, které zakopává nebo neumí chytit míč, má dyslexii. Souvislost ale existuje. „Jenže nešikovnost většinou není vlastnost. Je to informace, že některé dovednosti potřebují více času, více zkušeností a jiný způsob učení. Když dítěti vytvoříme správné podmínky, dokáže udělat obrovský pokrok,“ říká Tomáš Perič.
Pozor na nálepkování
Děti velmi dobře vnímají, v čem zaostávají za ostatními. Když opakovaně slyší, že špatně čtou, pomalu píšou, a ještě jsou poslední při vybíjené, mohou snadno dojít k závěru, že jim zkrátka nic nejde. A tak raději přestanou zkoušet nové věci. Možná proto vaše dítě najednou nechce na tělocvik nebo se vyhýbá míčovým hrám. Nemusí být líné ani pohodlné. Možná jen nechce znovu zažít situaci, ve které se mu ostatní smějí nebo ve které se cítí neschopné. Ztráta sebevědomí může být jedním z největších problémů. Dítě ale potřebuje zažívat úspěch nejen ve škole, ale i mimo ni.
Žádný zázračný sport, který by dyslexii odstranil, bohužel neexistuje. Specifické poruchy učení vyžadují cílenou pedagogickou a speciálněpedagogickou podporu. Pohyb ji nenahradí, přesto má v životě dítěte důležité místo. „Když dítě běhá, skáče, balancuje nebo překonává překážky, netrénuje jen svaly. Učí se soustředit, plánovat další krok, orientovat se v prostoru, koordinovat pohyby a reagovat na nečekané situace. To všechno jsou schopnosti, které využívá každý den nejen při sportu, ale i ve škole a běžném životě,“ vysvětluje odborník. Kromě toho upozorňuje na to, že nejdůležitější není výkon, ale to, aby dítě získalo jistotu, že jeho tělo něco dokáže. „Sebevědomí totiž nevzniká z pochval, ale z opakovaných zkušeností, že jsem něco zvládl. A právě to by měl dětem pohyb přinášet,“ dodává Tomáš Perič.
Doporučujeme
reklama
Fotbal, plavání, nebo opičí dráha?
Pokud hledáte pro dítě ten správný sport, nemusíte hned rozhodovat o jeho budoucí kariéře. Podstatnější než dokonalé zvládnutí jedné disciplíny je pestrý pohyb. Běhání, skákání, házení, chytání i hry s překážkami učí dítě, aby se učilo v různých situacích. Některé děti pochopí nový pohyb téměř okamžitě, jiné potřebují více opakování a času. To není důvod k rezignaci ani k porovnávání s ostatními. Vhodný je všestranný pohybový kroužek, kde nejde o výkon a hledání budoucího šampiona, ale o radost z pohybu a postupné zlepšování. A co můžete udělat vy jako rodiče? Místo věty „Ty jsi ale nešika!“ zkuste říct: „Pojďme to zkusit ještě jednou.“
Zdroj: Autorský text, Tomáš Perič, Gymnathlon
Menopauza nemusí být utrpení. Je to účtenka za všechno, co jste udělala špatně, říká lékařka Helena Máslová
